Židovský vyslanec ve městě Frágha: Cesta Ibrahima ibn Jakúba do Čech (2.)
Boleslav coby vládce zemí, jež hrály v obchodu velkou roli a byly zásobištěm zboží žádaného v jižních oblastech, představoval důležitého politického činitele a vítaného potencionálního partnera
Ibrahim ibn Jakúb ve své zprávě podává povšechný obraz zemí Slovanů, kde rozlišuje čtyři království a krále: krále Bulharů, „krále severu“ (tím měl být polský vládce Měšek), krále Nákona (kníže polabského slovanského kmene Obodritů) a nakonec krále Boleslava. Nazývá ho Bújisláw, král Frághy, což je označení pro Prahu.
TIP: Přečtěte si o prvních krocích andaluského cestovatele do Čech
Praha v 10. století
České město na něj podle všeho udělalo dojem. Vedle pražských trhů zachytil i celkový vzhled místa. „Je vystavěna na řece, která je tam, z kamene a z vápna. Je menší, než jsou města a větší než jsou vesnice [...]. V její vyšší části je velká opevněná tvrz a v ní jest pramen vody tekoucí po povrchu a jeho voda prosakuje rovinaté části jejího údolí.“
Ona opevněná tvrz je bezpochyby Pražský hrad. O jakém prameni tu však Ibn Jakúb hovoří? Archeologické průzkumy objevily ve 20. století dodnes existující silný pramen, jenž vyráží v blízkosti takzvané Zlaté brány svatovítského chrámu. Právě to mohl být onen potok, kterého si andaluský návštěvník povšiml. Podle historika Dušana Třeštíka je nutné hledat pražské tržiště, jež Ibn Jakúb navštívil, rovněž na levém břehu Vltavy. Zde se mělo pod knížecím hradem rozkládat nejstarší jádro osídlení. Ne tedy na pravém břehu na území Starého Města, jak se mnohdy předpokládalo. Tržiště Třeštík umístil do oblasti dnešní Malé Strany, konkrétně mezi Malostranské náměstí a Karlův most.
Ibrahim ibn Jakúb se však v Praze nejspíš příliš nezdržel. Zpět domů se vydal jiným směrem, než přišel. Zamířil vyšlapanou cestou kupců do Mohuče, pak podél řeky Mosely do Francie a odtud na jih domů, do Španělska. O jeho dalších osudech bohužel nevíme nic. V historické paměti zůstává pouze prostřednictvím toho, co uvedl ve své zprávě.
