Zeptej se vědce: Může pára z atomových elektráren zásadněji ovlivňovat klima?
Pokud by se uhelné elektrárny plně nahradily atomovými, chladicí věže by produkovaly víc vodní páry coby významného skleníkového plynu. Hrál by nárůst jejího podílu v atmosféře zásadnější roli?
Vodní pára představuje skleníkový plyn, ale zároveň v atmosféře kvůli srážkám nezůstává dlouho. V rámci koloběhu vody během pouhých několika dní zkondenzuje a spadne zpět na zemský povrch, tudíž ke skleníkovému efektu přispívá jen velmi krátce. Průmyslové chladicí procesy proto významně ani dlouhodobě nezvyšují její množství v atmosféře.
Kvůli krátké životnosti se pro ni nedá spolehlivě stanovit tzv. global warming potential neboli GWP, tedy potenciál plynu přispět ke globálnímu oteplování, který se běžně používá pro porovnávání „špatnosti“ skleníkových plynů – obvykle v horizontu 100 let (GWP100). Odhaduje se však, že například oproti oxidu uhličitému je GWP vodní páry zanedbatelný.
Za předpokladu úplného nahrazení uhelných elektráren jadernými by k dramatickému nárůstu produkce vodní páry nedošlo. Oba typy zařízení totiž používají jako chladicí médium právě vodu. A ačkoliv se jaderným elektrárnám přisuzuje její o něco větší spotřeba oproti uhelným protějškům, nejde o podstatný rozdíl – zvlášť v porovnání se zdroji solární či větrné energie. Záleží spíš na použitém systému chlazení.
Za Zeptej se vědce odpovídají Christina Karmann, M.Sc., Ústav technologie vody a prostředí, VŠCHT a Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & INSTAAR
„Zeptej se vědce“ je projekt skupiny odborníků, kteří na odpovídají za zvídavé dotazy. Zdroje, o které se odborník opírá, najdete na facebook.com/zeptej.se.vedce.
