Tající ledovce na Špicberkách odkrývají prastaré zásobárny metanu
Výzkum desítek ledovců v Arktidě znepokojuje vědce – ustupující led odhaluje nové zásobárny prastarého skleníkového plynu
Špicberky patří k nejrychleji oteplujícím se místům na světě. Historická data ukazují, že průměrná teplota zde za posledních 50 let vzrostla o tři stupně. Rostoucí teplota si vybírá svou daň v podobě tajících arktických ledovců. Ty podle nové studie zveřejněné v časopisu Nature odhalují pevninu, zpod které se uvolňuje metan – účinný skleníkový plyn, způsobující další růst teploty. Ledovce podle vědců fungovaly jako zátky, které držely plyn uzavřený hluboko pod zemí.
Vědci zatím netuší, jak velké množství tohoto skleníkového plynu se z odhaleného podloží uvolňuje, ani jak velké množství se ho v podzemí ukrývá. Pokud by ale se ukázalo, že podobné procesy se v souvislosti s táním ledovců odehrávají i v dalších koutech světa, mohlo by jít o množství s potenciálem negativního ovlivnění globálního klimatu.
Začarovaný kruh
Největším problémem podle vědců ale nemusí být ani tak samotné množství uvolňovaného metanu, jako jeho stáří. Nejde totiž o „současný“ metan produkovaný mikroorganismy, ale o prastarý plyn, který vznikl v časech formování hornin. Šlo by tak o zcela nový zdroj metanu na Zemi, se kterým klimatické modely doposud nepočítaly.
Podle Gabrielle Kleberové z Cambridgeské univerzity, která se na studii podílela, jde o začarovaný kruh způsobený změnou klimatu – rostoucí teploty rozpouštějí ledovce, které odhalují plyny, způsobující další růst teploty.
První a velmi hrubé odhady počítají s více než 2 300 tunami metanu ročně. Pro srovnání jde zhruba o jedno procento roční produkce emisí Norska ze zemědělského sektoru (který je největším producentem metanu v zemi). Dřívější studie ale ukazují, že unikajícího metanu může být mnohem více. Biogeochemička Katey Walter Anthonyová z Aljašské univerzity ve Fairbanks například zdokumentovala jezero, které produkuje okolo 11 tun prastarého metanu denně. Zkoumání 123 vodních pramenů na Špicberkách ukázalo, že ve 122 z nich se nachází extrémně vysoké koncentrace metanu a podobné rezervoáry vědci znají i Aljašky nebo třeba z Grónska.
