Zahrádkařením k vítězství: Britská válečná kampaň Dig for Victory
Dig for Victory představovala nesmírně úspěšnou propagandistickou kampaň, která v letech druhé světové války povzbuzovala civilisty, aby si pěstovali vlastní potraviny a snížili tak závislost Velké Británie na dovozu
Na konci 30. let minulého století se do Británie dováželo 70 % potravin (asi 20 milionů tun ročně). Po vypuknutí války ohrožovaly německé ponorky zásobování tak vážným způsobem, že hrozilo hladovění obyvatelstva. Podle evidence válečného kabinetu se roční dovoz potravin snížil do roku 1941 na 14,65 milionu tun.
Králíci, kuřata, kozy
Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Královskou zahradnickou společností proto zahájilo v říjnu 1939 kampaň apelující na občany, aby podle svých možností přispěli k domácí produkci. Slogan „Rýče, ne lodě“ povzbuzoval obyvatele k zakládání zahrádek na všech dostupných pozemcích.
Do poštovních schránek roznesli doručovatelé 10 milionů letáků s pokyny, jak pěstovat zeleninu a ovoce. K obohacení jídelníčku, který omezoval striktní přídělový systém, bylo možné chovat králíky, kuřata či kozy. Nejedna městská rodina postavila na dvorku chlívek pro vepře, kterého vykrmovala zbytky z kuchyně.
Zelenina z vodního příkopu
Do roku 1942 se polovina občanů zapojila do národní „zahradní fronty“ a bylo obděláváno 26 000 čtverečních kilometrů. Školní hřiště, veřejné zahrady nebo nádvoří továren se proměnily v zahrádky. Ve vodním příkopu kolem Toweru rostla zelenina, a dokonce i královská rodina obětovala své růžové záhony pro pěstování cibule. Kreslené postavičky „Doktor mrkev“ a „Péťa brambora“ přispěly do kampaně svými písněmi a knihami receptů.
Každou neděli si miliony lidí poslechly v rozhlase rady první zahrádkářské celebrity Cecila Henryho Middletona, který svůj pořad In Your Garden prokládal typickým britským humorem, když například radil použít omítku opadanou z domů po bombardování k vápnění půdy. Podle Královské zahradnické společnosti se počet zahrádek v Británii zvýšil během války ze 700 000 na dvojnásobek a podařilo se na nich vyprodukovat 1,3 milionu tun zemědělských plodin.
TIP: Bitva o hrad Itter: Pozoruhodné spojenectví Spojenců a Wehrmachtu
Spolu se státními investicemi, které pomohly klasickým farmářům, vedla kampaň k tomu, že Spojené království dokázalo snížit svou závislost na dovozu potravin o polovinu. Masivní vládní kampaně se objevily také v jiných válčících zemích, například v Austrálii, Kanadě či USA, ale největší intenzity a úspěchů dosáhli v oblasti samozásobení pravděpodobně Britové.
