Proč zvoní na brněnském Petrově poledne o hodinu dřív? No přece proto, že tak mazaní obyvatelé města zmátli na konci třicetileté války švédské vojsko. Tato známá brněnská pověst se váže k druhému obléhání města Švédy, které začalo 3. května 1645.
Po celou dobu stál v čele obrany Brna Raduit de Souches, plukovník francouzského původu a co víc, protestant, kterého do funkce jmenoval sám císař. Přesto se ukázalo, že vsadit všechny karty právě na tohoto muže byla šťastná volba. Dobře zajištěné opevnění města, zásobování a odhodlání dodaly odvahu také brněnským měšťanům, kteří se spolu s vojáky chopili zbraní a rozhodli se čelit osmnáctnásobné švédské převaze. Jejich zásluhy neušly pozornosti samotného císaře, který je i město ocenil nemalou dávkou privilegií.
TIP: Nemilosrdný taktik Torstensson: Pýcha a pád slavného vojevůdce
Brno se stalo jediným městem, které odolalo náporu švédských vojsk a Brňané tak zachránili Vídeň, na kterou již Torstensonova zcela vyčerpaná armáda nemohla zaútočit. Pohled na město byl však skličující, mnoho obydlí bylo zničeno, opevnění bylo poškozeno, okolí města se proměnilo ve spáleniště a zásoby byly téměř vyčerpány. Při obraně města padlo 250 obránců a 150 jich bylo těžce zraněno. Naproti tomu ale zahynulo 8000 Švédů, kteří na Moravě utrpěli jednu z největších porážek celé třicetileté války.
