Romeo a Julie po česku: Jak Vojmil ze Zbiroha osvobodil zazděnou nevěstu

Beneš Heřmanov, hrdý a mocný pán Hrubé Skály, se na smrt znepřátelil s rytířem Věslavem ze Zbiroha. Rodiny obou znepřátelených mužů měly zakázáno se stýkat nebo jen přátelsky pozdravit. Jenže city člověku zakázat nelze a láska, ta už si rozhodně nenechá poroučet. A tak se stalo, že Heřmanova dcera Svatava a Vojmil, syn Věslava, k sobě vzplanuli silným citem, který nemohlo přetrhat ani nepřátelství jejich otců. Vojmil požádal svého panoše Břeňka, který byl zároveň jeho dobrým přítelem, aby vstoupil do služeb pana Heřmanova a stal se tak poslíčkem mladého páru. 

Černý rytíř

Zanedlouho v zemi vypukla válka s míšeňským purkrabím. Heřmanov se dozvěděl, že Sasové chtějí táhnout k Praze údolím pod jeho hradem, a protože byl věrným poddaným krále, rozhodl se je nečekaně přepadnout a zničit. Ozbrojil tedy svůj lid a vyžádal si i pomoc sousedních rytířů. Jediným, koho ve své výzvě neoslovil, byl Věslav. Ten Heřmanovi svou pomoc sám nabídl, ochoten bránit zemi a zapomenout na stará příkoří, Heřmanov však ruku podanou ke smíru nepřijal. 

Když se Sasové přihnali ke Hrubé Skále, začala nelítostná bitva. Heřmanov bojoval statečně, ale nepřátelé byli v přesile. A když už si Heřmanov myslel, že za svou zemi položí život, náhle vyrazili z lesa černě odění jezdci a vrhli se na Sasy. Jejich vůdce, mladý statný rytíř, se probojoval k Heřmanovi právě ve chvíli, kdy na něj nepřítel zamířil svůj meč.

Rána, která měla Heřmana sprovodit ze světa, dopadla na hlavu černého rytíře, meč prosekl přilbu, ale statečný rytíř naštěstí zraněn nebyl. Přeživší Sasové se ještě chvíli snažili vzdorovat nepřátelům, ale nakonec ve zmatku prchli do lesů. Heřmanov chtěl poděkovat černému rytíři za záchranu života, ten však se svou družinou zmizel stejně náhle, jako se objevil. 

Falešný zachránce

Heřmanov poté na oslavu vítězství uspořádal na svém hradě velkou hostinu a pozval na ni všechny rytíře, kteří po jeho boku tak statečně bojovali. Doufal, že podle proseknuté přilby pozná svého zachránce a bude mu moci poděkovat a vzdát svůj hold. Dokonce se rozhodl, že bude-li ten udatný muž svobodný, dá mu za manželku svou dceru Svatavu.

Na hostině si tedy Heřmanov prohlížel všechny přilby hodujících rytířů a po chvíli narazil na tu, kterou hledal. Přešťastně objal svého zachránce a radostně mu sdělil, jak mu hodlá za jeho statečné činy poděkovat. Rytíř, jehož přilbice byla jen náhodou proseknutá, neměl na jeho záchraně žádné zásluhy. Nechtěl se ale nechat připravit o takové pocty a do role Heřmanova zachránce se směle a bez okolků vžil. 

Zato Svatava smrtelně zbledla, když slyšela, jaký osud pro ni její otec přichystal. Věděla navíc, že Heřmanov se stal obětí klamu, neboť jeho zachráncem nebyl nikdo jiný než její statečný milý, rytíř Vojmil ze Zbiroha. I Svatava se v této nelehké chvíli zachovala statečně a obvinila rytíře z podvodu a klamu. Odmítla mu odevzdat otcův dar, zlatý řetěz, a nepodala mu ani snubní prsten, kterým ho měla uznat jako svého ženicha.

Otec Svatavě nevěřil a pokládal její jednání za pohanu svého jména. Přikázal tedy, aby byla jeho dcera uvězněna, a doufal, že vidina trestu ji vyděsí natolik, že svůj názor změní. Svatava však trvala na svém rozhodnutí a nepovolila ani tehdy, když jí otec hrozil smrtí. Tu rozkázal Heřmanov, aby byla neposlušná dcera odvedena do nejhlubšího vězení ve skále a tam zazděna. 

Skrze skálu

Tento okamžik sledoval panoš Břeněk, který se rychle vytratil z hradu a tajně pospíchal na Zbiroh, aby šokující novinky sdělil svému pánovi. Vojmil na nic nečekal a uháněl k Hrubé Skále. V noci se pomocí provazů vyšplhal na skálu a prokopal ji v těch místech, kde byla Svatava zazděna. Když se mladí milenci ocitli v bezpečí pod skalou, stál tu rytíř Heřmanov, kterého stráž upozornila na odvážný čin mladého rytíře.

TIP: Hrady, ze kterých mrazí: Tři historická sídla opředená krvavou historií

Když Heřmanov pozoroval, jak statečně si Vojmil při vysvobozování Svatavy vedl, pomalu začínal věřit, že právě on je ten černý rytíř, který mu nedávno zachránil život. Jeho slova navíc potvrdil i muž, který si zatím neoprávněně užíval všech pánových poct a přiznal se, že lhal, opojen vidinou velkého bohatství a krásou Svatavy. Nepoctivec byl vyhnán z hradu a na jeho místo byl s velkými oslavami uveden Vojmil. Svatava a Vojmil tak už nikdy více nemuseli skrývat svou lásku a zakrátko se na hradě konala radostná a honosná svatba. 

I když měl tento příběh pro všechny zúčastněné šťastný konec, z místa ve skále, kde byla Svatava zazděna, se prý dodnes ozývá pláč. Ten má všechny rodiče upozornit na to, že štěstí a blaho jejich dětí by mělo být na prvním místě před poctami a bohatstvím.