Vzácné a izolované písmo liberijského jazyka Vai dokumentuje evoluci písma
Slabičné písmo jazyka Vai vzniklo kolem roku 1833 v africké Libérii. Od té doby se rychle vyvíjí. Vědcům nabízí fascinující sondu do evoluce písma
V africké Libérii a z malé části i na území Sierry Leone žijí lidé etnika Vai. Jejich jazyk Vai je jedním z mnoha v jazykové skupině Mandé, jimiž mluví asi 30–40 milionů lidí v západní Africe. Jazyk Vai je ale v jedné věci velmi výjimečný. Má své vlastní, nedávno vzniklé slabičné písmo, které jako jedno z mála v Africe nevychází z latinky nebo arabského písma.
Písmo jazyka Vai vymyslel kolem roku 1833 jistý Momolu Duwalu Bukele. Podle antropologa Pierse Kellyho z australské University of New England, Bukele, který byl negramotný, toto písmo se svými sedmi společníky zapsal inkoustem z rozmačkaných bobulí. Písmo Vai je pozoruhodně podobné čerokézskému slabičnému písmu, které vzniklo nedlouho předtím v Severní Americe. Zřejmě to souvisí s tím, že v Libérii tehdy žila řada lidí čerokézského původu.
Laboratoř pro výzkum evoluce písma
Kelly a jeho kolegové využili toho, že písmo Vai je od svého vzniku poměrně izolované a zároveň se stále vyvíjí. Nabízí tedy odborníkům výjimečnou příležitost studovat evoluci psaní a písma. Psané texty hrají v naší historii významnou roli, stále ale přesně nevíme, jak vlastně písma vznikala.
TIP: Výzkum indického rukopisu odhalil nejstarší zápis číslice nula
Badatelé analyzovali 200slabičnou abecedu jazyka Vai, od jejího vzniku kolem roku 1833 až do dnešní doby. Použili přitom rukopisy psané písmem Vai různého stáří. Zjistili, že za zhruba 171 let své historie písmo Vai prodělalo intenzivní evoluci. Především se postupně zjednodušuje. Nejvíce se zjednodušily symboly, které byly původně nejsložitější. Písmo Vai se také stává uniformnějším, i když se nikdy nestalo součástí komunikace úřadů.
Jak vědci zdůrazňují, tyto změny nejsou ani zdaleka náhodné. Jazyky a písma procházejí „přírodním“ výběrem, podobně jako biologické druhy. Namísto podmínek prostředí, sexuálních partnerů a dravců nebo kořisti na ně působí uživatelé, lidé, kteří jimi mluví nebo píší. Prvky, které jsou příliš komplikované, obtížně se pamatují nebo v nich lidé dělají často chyby, většinou dlouho nepřežijí.