Vědci zřejmě objevili „neurální gyroskop“, který nám pomáhá s orientací v prostoru

Mnohá zvířata, jako třeba ptáci, potkani nebo netopýři, mají v mozku neurální obvody, tedy skupiny specializovaných mozkových buněk, které jim pomáhají udržet tělo orientované v prostoru. Obzvláště důležité je to u tvorů schopných letu, kteří musí současně vnímat všechny tři dimenze prostoru. Až doposud ale bylo překvapivě málo známo o „navigačním“ mechanismu člověka.

Výzkumný tým německých a britských odborníků, který vedl Benjamin Griffiths z Mnichovské univerzity, nedávno vystopoval mozkovou aktivitu, která odpovídá „neurálnímu kompasu“ nebo přesněji řečeno „neurálnímu gyroskopu“ v lidském mozku. Vědci ke svému výzkumu, jehož závěry zveřejnil časopis Nature Human Behavior, využili 52 zdravých dobrovolníků, u nichž vědci sledovali aktivitu jejich mozku pomocí elektroencephalografu (EEG). V následných experimentech jim pomohlo dalších 10 dobrovolníků, kteří mají v mozku implantované elektrody kvůli léčbě nemoci, typicky kvůli epilepsii. Vědci díky tomu mohli pozorovat mozkovou aktivitu při pohybech hlavy a očí v ještě větším detailu.

Navigace v mozku

Ukázalo se, že „gyroskop“ se v lidském mozku nenachází jen v jedné konkrétní oblasti a lidská prostorová orientace je výslednicí spolupráce několika mozkových oblastí. Na provozu „gyroskopu“ se podílí mediální temporální lalok, o němž je známo, že souvisí s tvorbou paměti, parietální kůra, kde dochází k propojování informací z různých zdrojů a parahipokampus, který slouží k rozeznávání známých míst.

Pochopení mechanismů, prostřednictvím kterých mozek „pilotuje“ lidské tělo v každodenním životě, může přispět nejen k základnímu výzkumu fungování mozku, ale také například k léčbě neurodegenerativních onemocnění. Podle Benjamina Griffithse by výzkum mohl posloužit i k vylepšení navigačních technik u robotů a umělých inteligencí.