Václav II.: Neurotik trýzněný fobiemi

02.09.2016



Václav jako by se podobal hodinovému kyvadlu. Jeho duševní i tělesné síly se zmítaly mezi dvěma krajními polohami – na jedné straně hluboká deprese, na straně druhé opačný stav, kterému psychiatři říkají mánie. 

Přemyslovské soustátí

Václav byl bystrý člověk s dobrou pamětí. Nebyl válečníkem, ale dokázal dobře zúročit diplomatická vyjednávání i uplácení nerozhodných nebo nespokojených velmožů a církevních hodnostářů. Od roku 1289 začal rozšiřovat svoji lenní svrchovanost nad jednotlivými slezskými knížectvími a roku 1300 jej hnězdenský arcibiskup korunoval polským králem. Roku 1301 vymřela Ondřejem III. v Uhrách panovnická dynastie Arpádovců a část velmožů v čele s mocným magnátem Matúšem Csákem Trenčianským nabídla uherskou korunu Přemyslovcům. Ačkoli někteří členové královské rady nesouhlasili, král nabídku přijal pro svého jediného syna Václava, který byl poté korunován v Uhrách jako Ladislav V.

Tím Přemyslovci dosáhli nebývalého úspěchu. Drželi nyní tři královské koruny a jejich panství sahalo od Baltu až k Dunaji. Jenže rozmachu přemyslovské moci již nestačily možnosti královské pokladny, a navíc se rozpínavosti českého krále zalekli v zahraničí. Václav nedokázal upevnit vládu v Uhrách, a proto raději nechal odvézt svého syna nazpět do Čech. Brzy nato vtrhlo do Čech říšské vojsko v čele s Albrechtem a oblehlo Kutnou Horu – díky stříbrným dolům šlo o klíčové město království. Albrecht ale musel s nepořízenou odtáhnout a odveta ze strany českého krále nepřišla, protože ve 34 letech zemřel na tuberkulózu. Přemyslovské soustátí se prakticky hned po jeho smrti začalo rozpadat

Za Václavovy vlády došlo k mnoha pozitivním proměnám českého státu. Byla zakládána města, rozvíjela se řemesla a obchod. Koncem 13. století byla objevena ložiska stříbrné rudy v Kutné Hoře, což výrazně přispělo k rozmachu českého království. Král připravil mincovní reformu, na jejímž základě začaly být roku 1300 raženy pražské groše, které se rychle staly žádanou měnou i v zahraničí. Čechy i Morava začaly hospodářsky prospívat. Král vydal tzv. Horní zákoník, který ovlivnil řadu podobných zákoníků v celé Evropě, významně podporoval církev zakládáním klášterů. Neúspěchem skončila snaha o založení univerzity a kodifikace zvykového práva.

 
  • Zdroj textu

    Svět 4/2007

  • Zdroj fotografií

    Wikipedie


Další články v sekci