Tmavomodrý elegán: Prezident Masaryk měl i vlastní vagon

Tmavomodrý vagon se státním znakem byl unikátem technickým i výtvarným. Byl to náš první vůz s celokovovou skříní na moderním americkém typu podvozku a ukrýval interiér špičkové úrovně podle návrhu architekta Alberta Jonáše. Je dlouhý téměř 24 metrů.

Exkluzivní vybavení

Salon je obložen dřevem z australské třešně s řezbářskými detaily z dřeva hruškového a osvětluje jej lustr s 86 žárovkami. Prostor vozu je rozdělen na pánskou a dámskou část. Pánská sestává z ložnice, koupelny, toalety a tří částí pro tajemníka, lékaře a komorníka s kuchařem, podobně je uspořádán oddíl dámský. Vagon má vodovod a teplovodní vytápění, je vybaven dvojitými okny. Snesl maximální rychlost 140 kilometrů za hodinu.

Masaryk v něm jezdíval nejčastěji z Prahy na nádraží do Stochova a odtud koňmo nebo automobilem do Lán. Vůz si hodně užil, vůbec poprvé se v něm vydal na francouzskou Riviéru, kam vyrazil i s dětmi Janem a Alicí.

Další osudy

Za války se podařilo vagon ponechat pro potřeby prezidenta, přestože o něj jevili zájem Němci. Hlavám státu sloužil do roku 1967, za bolševika jej před zničením uchránili železničáři v Českých Velenicích, avšak jeho pomalému chátrání nezabránili. V nových časech se vůz dočkal kompletní renovace. Dnes stojí v Muzeu Českých drah v Lužné u Rakovníka, ale zpřístupňuje a používá se jen u mimořádných příležitostí. Na první mezinárodní výstavě salonních vozů v Postupimi roku 1993 byl oceněn spolu s italským konkurentem jako nejhodnotnější.