Co se v mládí naučíš: Nacistická výchova k nenávisti i bojovému umění

Malý chlapec a voják si prohlíží ve Vídni výlohu obchodu prodávajícího potřeby pro mladíky chystající se na branný tábor (Wehrertüchtigungslager). Plakát v horní části fotografie naznačuje budoucí možnou životní dráhu vídeňských hochů: Tvoje cesta – armádní důstojník! Letáky rozmístěné ve výloze odkazují na východní frontu, takže fotografie byla pořízena po létě 1941. Branné tábory trvaly od čtyř do šesti týdnů a v roce 1939 je zřídil úřad pro tělesný rozvoj působící v rámci Hitlerjugend.

Základy vojenského výcviku

Teenageři měli na těchto povinných akcích absolvovat základy vojenského výcviku, a tak došlo na různé sporty, zacházení se zbraněmi, nebo třeba i na maskování. Nacisté nezanedbávali ani ideologickou přípravu. Děti se učily o židovství, národně-socialistickém pohledu na svět, rasových teoriích a podobně. Zpočátku vedli tábory funkcionáři Hitlerjugend, ale v následujících letech je nahradili zkušení vojáci, kteří již ale nebyli schopni služby na frontě.

Obzvlášť v pozdějších fázích války také své svěřence šikanovali. Ideologicky náležitě zpracovaní šestnáctiletí či sedmnáctiletí mladíci se též stávali častým cílem náborářů od Waffen-SS shánějících od roku 1943 čím dál usilovněji nové rekruty. Těch, kteří jim odolali, údajně nebývalo mnoho. Jeden z účastníků branného tábora později vzpomínal:

„Jednotlivé disciplíny byly bodově ohodnoceny. Potíže jsem měl jen při vyjmenování všech částí zbraně malého kalibru. Poddůstojník seděl před námi na stole, rozkládal zbraň a u toho nám vše vysvětloval. Bylo už sedm hodin večer a my měli za sebou 12 hodin vyučování. Byl jsem tak unavený, že mi hlava padala stále dopředu. Když jsem byl vyvolán, abych jednotlivé části vyjmenoval, nedokázal jsem to. Bodové ohodnocení bylo špatné. Jako trest jsem musel, stejně jako mnoho chlapců přede mnou, skákat podél celého dlouhého baráku.“