Svatý Václav: Druhý život zavražděného knížete
Jen málokterá postava českých dějin dosáhla takového věhlasu jako svatý Václav. Přemyslovský kníže se stal díky svému odkazu a legendám symbolem české státnosti a zemským patronem, ke kterému se po tisíciletí poddaní české koruny obraceli, aby „jim nedal zahynouti“
Václavovo narození se většinou datuje do roku 907. Vyrůstal spolu s bratrem u babičky z otcovy strany Ludmily a dostal se k na svou dobu výrazně nadstandardnímu vzdělání. Drama do rodiny přinesla smrt Václavova otce Vratislava v únoru roku 921, po kterém se rozhořel spor mezi Ludmilou a Václavovou pohanskou matkou Drahomírou, jejíž najatí vrazi v září 921 Ludmilu uškrtili . Nevíme přesně, kdy a jak přišla chvíle, kdy Drahomíra dobrovolně či z donucení Václavovi předala vládu. Jisté je jen to, že na podzim 925 Václav již jako kníže nechal přenést Ludmiliny ostatky z Tetína do Prahy.
Český kníže
Území, kterému Václav vládl, je úplně jiné než to, co si dnes představíme pod pojmem „Čechy“. Jednalo se o třicetikilometrový okruh území ohraničený hradišti soustředěnými kolem Prahy. Čechy byly tradičně politicky vázány na Bavorsko, koneckonců, křest knížat proběhl právě v Řezně a podřízenost odráželo i to, že Češi odváděli Bavorům daň z míru. Problém přišel, když se politická moc zvolením Jindřicha Ptáčníka za východofranského krále přehoupla do Saska. Proti němu stálo spojenectví Bavorů, Čechů a Slovanů žijících severně od Čech, problémy mu působili ještě neusazení maďarští nájezdníci.
Jindřich se ale dovedl s problémy postupně vypořádat. Jako první se usmířil s Bavory, krátce poté se zavázal platit bohatý tribut Maďarům, hned nato se vypořádal s lužickými Srby a nakonec roku 929 vytáhl ve spolupráci s Bavory na osamělého Václava. V této situaci dochází k obratu. Ať už za to mohla Václavova kvalitní diplomacie či Jindřichova smírná nálada vůči křesťanům, Čechy se sice podrobily Jindřichovi a platily tribut, ale Václav byl také obdarován a území Čech prakticky zachováno.
Evropský mučedník
Všem se ale nejspíše Václavova politika nelíbila. Spor o vztah k Říši je nejčastěji uváděn jako důvod rozkolu mezi bratry, který ale mohl mít i kořeny v již dřívějších sporech mezi Ludmilou a Drahomírou. Legendy se shodují, že k události došlo v pondělí 28. září ráno, když Václav mířil do kostela. Bratra Boleslava měl přemoci, ale protože ho nechtěl zabít, jen ho odzbrojil a pokračoval v cestě. Tu ho ale měli dostihnout Boleslavovi přívrženci a ubít ho. Legendy se pak rozcházejí hlavně v detailech – kdo zasadil smrtelnou ránu, co řekl či neřekl Václav… Nejdůležitějším rozdílem zůstává, zda šlo o akci plánovanou či spíše impulsivní.
TIP: Kult svatého Václava: Věhlas symbolu státnosti se neomezil pouze na české země
Ať už se pondělního rána cestou do kostela stalo cokoliv, ať už šlo o promyšlenou vraždu, impulzivní čin či sérii nešťastných náhod, jedno je jisté: Václav se stal českým státním symbolem. První kroky k posílení kultu sv. Václava učinil právě Boleslav, když nechal přenést jeho ostatky tři roky po činu (který proběhl buď roku 929 či spíše roku 935) do Prahy. Z Václava se postupně stal světec, patron českých zemí, ideální vladař a křesťan. Jako jeden z mála českých králů je relativně známý i mimo české země.
