Špork kontra Kinský: S hrabětem nebylo radno si zahrávat!

František Antonín Špork měl kromě lovu, knih a umění i jednu velice zvláštní zálibu. Liboval si ve vyvolávání sporů

14.12.2016 - Josef Veselý



Jedním z největších nepřátel Františka Antonína Šporka byl kancléř František Ferdinand Kinský. Špork mu vyčítal zaujatost v několika svých sporech, které rozhodoval a jež se týkaly jeho dluhů.

Pohoršený kancléř

Když Kinský vážně onemocněl, napsal mu Špork „silný“ dopis, v němž mu vyčetl, že mu ubližuje, když věří nesvědomitému prokurátorovi, a vyzval ho k projevu účinné lítosti. Tvrdil mu, že jeho těžkou nemoc nezpůsobilo ani tak stáří či tělesná slabost, ale potlačování neviny. Pan kancléř se kvůli tomuto dopisu naštval natolik, že vstal z lože a rychle se uzdravil. Procesy se tak rozjely naplno.

A aby toho nebylo málo, do všeho se ještě zapletl Šporkův mladší bratr. Byl to psychopat a duševně nemocný člověk se sklony k sadismu. Zavraždil svého štolbu a pokusil se otrávit i svoji ženu. Když po dalším pokusu o vraždu komorníka začal vyhrožovat i svému bratrovi a manželce, že je dá též zavraždit a jejich majetek zapálit, byl obžalován. František Antonín Špork mu zajistil advokáta, universitního profesora Václava Neumanna z Puchholzu. Ten byl považován za jednoho nejlepších v zemi a zdál se jako skvělá volba. Bohužel se pan advokát dostal do sporu se samotným hrabětem. Hrabě ho obvinil, že mu neodevzdal všechny bratrovy peníze a šperky a následovala žaloba. Mohlo by se zdát, že se teď Václav Neumann vrhne na vlastní případ, ale ne. Stále a možná ještě horlivěji obhajoval Šporkova bratra. A tak se stalo, že dluhy mladšího bratra neustále narůstaly a František Antonín nemohl nebo nechtěl platit. A byla tu první exekuce.

Do jeho zámku v Lysé nad Labem vtrhlo pětadvacet husarů, kteří se přes veškeré protesty stáhli teprve tehdy, když se vykázal kvitancí o zaplacení příslušné sumy několika desítek tisíc zlatých. Trápení Františka Antonína tím však neskončilo, protože advokátu Neumannovi se podařil husarský kousek a mladší Šporkův bratr byl zbaven obvinění. Vrátil se do Heřmanova Městce naplněn ještě větší záští k manželce a k staršímu bratrovi. Okamžitě dal zničit všechno, co tu František Antonín stačil za krátkou dobu pořídit – zahradu se zahradnickým domkem i nový nábytek v zámku. Na oslavu takto vydařeného návratu uspořádal pitku, při níž „se jako prase vyválel v kaluži piva a bratřil se se špatnou selskou chátrou.“ Za vším zlým viděl prsty svého staršího bratra, zatímco hrabě Špork obviňoval ze všech svých trampot advokáta Neumanna. 

  • Zdroj textu

    Tajemství české minulosti 5/2011

  • Zdroj fotografií

    Wikipedie


Další články v sekci