Severoamerické trvalky trojčetky: Trojnásobná potěcha oka

Trojčetky každoročně budí zaslouženou pozornost na skalničkářských výstavách a jen málokdy nejsou oceněny. Oprávněně. Jsou to zvláštní, exoticky krásné hajní trvalky

21.08.2017 - Pavel Sekerka



Botanici dříve řadili trojčetky do obsáhlé čeledi liliovitých, dnes, poté co se ukázalo, že původní čeleď se skládá z řady nepříbuzných skupin, ji zařazují do čeledi kýchavicovitých (Melanthiaceae). Centrum jejich rozšíření je na severovýchodě Severní Ameriky, kde je známo 37 druhů a na západě tohoto kontinentu, kde jich bylo popsáno sedm. Pět druhů roste na Dálném východě.

Většinou se jedná o rostliny hajní, rostoucí v humusem a živinami bohatých listnatých lesích. V zemi mají tlustý, vodorovně položený oddenek s dobře patrnými jizvami po starých stoncích. Z oddenku u mladších rostlin vyrůstají pouze listy, u starších stonek, který nese tři listeny (většina zahradnické literatury je také označuje jako listy) v jejichž středu vyrůstá květ. Listeny bývají někdy skvrnité. Květ má tři bylinné, zelené kališní lístky a výrazně zbarvené korunní lístky. Tyčinek je šest, pestík má horní semeník se třemi bliznami.

TIP: Všechny naše kosatce: Divocí bratranci zahradních okras

Některé květy svěže voní a jsou opylovány blanokřídlým hmyzem. Tmavé květy spíše zapáchají a opyluje je hmyz dvoukřídlý. Plod je bobulovitý s dutinami vyplněnými semeny, takže se ve skutečnosti jedná o dužnatou tobolku. Semena mají masíčko určené pro mravence, kteří semena rozšiřují. Mladé listy některých druhů se jedí jako zelenina (T. erectum) nebo se vaří na špenát (Trillium undulatum, T. grandiflorum, T. sessile). Plody asijských druhů jsou prý jedlé. Některé druhy byly používány jako léčivky, indiáni je považovali za posvátnou ženskou bylinu.

Trojčetka vzpřímená (Trillium erectum)

Listeny jsou zelené, květy stopkaté, obvykle nakloněné na stranu. Kališní lístky zelené purpurově naběhlé, korunní lístky delší, někdy dozadu ohnuté. Květy páchnou podobně jako mokrý pes.

Oddenky byly Indiány tradičně používány při léčbě ženských nemocí a na podporu porodu. Obsahují totiž steroidní saponiny s hormonálními účinky. Nadzemní část se používá jako obklad při kožních chorobách a infekcích.

Velikost: až 50 cm 
Barva květu: purpurové, najdou se také rostliny s květy nažloutlými nebo bílými
Rozšíření: Apalačské pohoří, v okolí velkých jezer a severovýchodních státech USA a v jihovýchodní Kanadě
Ekologie: ve smíšených či jehličnatých lesích

Trojčetka velkokvětá (Trillium grandiflorum)

Listeny jsou zelené, neskvrnité. Stopkaté květy bývají mírně sklopené na stranu. Kališní lístky jsou menší, zelené. Korunní lístky jsou velké, na koncích bývají mírně zpět ohnuté. Vzájemně se překrývají, mají mírně zvlněný okraj. Prašníky jsou vzpřímené s velice krátkými nitkami, žluté, pestík drobný, nazelenalý. 
Často se pěstuje v zahradách, jsou známé také plnokvěté odrůdy. Syrový nastrouhaný kořen se přikládá jako obklad na oči s cílem snížit otok, používá se také jako obklad na bolavé klouby.

Velikost: dorůstají 20–30 cm
Barva květu: bílé nebo růžové
Rozšíření: východ Severní Ameriky
Ekologie: nejčastěji v bukových nebo javorových lesích

Trojčetka přisedlá (Trillium sessile)

Listeny jsou přisedlé, výrazně stříbrně znamenané a také s tmavě zelenými skvrnami. Kališní lístky jsou široce kopinaté, zelené nebo purpurově naběhlé, vodorovně rozprostřené. Korunní lístky jsou prohnuté, vzpřímené, oválné. Tyčinky jsou přibližně stejně dlouhé jako pestíky, prašníky se otvírají směrem dovnitř květu, nitka pokračuje 2–5 mm nad prašníky.

Velikost: kolem 25 cm
Barva květu: purpurová
Rozšíření: střední a východních státy USA na jih od Velkých jezer
Ekologie: dává přednost opadavým lesům na vápencích
Ochrana: CITES D

  • Zdroj textu

    Příroda 9/2011

  • Zdroj fotografií

    David Vojtuš


Další články v sekci