Genetické vzkříšení: Kolosální projekt přivedl k životu vyhynulého predátora
Vědcům z americké společnosti Colossal Biosciences se poprvé podařilo pomocí kombinace starověké DNA, genového inženýrství a klonování vytvořit živé potomky vyhynulého pravlka.
Biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila, že se jí podařilo vytvořit tři štěňata pravěkého pravlka obrovského (Aenocyon dirus). Tento druh vyhynul přibližně před 12 500 lety, ale díky kombinaci klonování, genového inženýrství a starověké DNA se jej podařilo zčásti navrátit k životu.
Vlk z doby ledové
Vědci použili DNA získanou ze zubu starého 13 000 let a lebky staré 72 000 let. Pomocí technologie CRISPR upravili geny šedého vlka – nejbližšího žijícího příbuzného – a vytvořili hybridní organismus, který se vzhledem i chováním podobá vyhynulému druhu. Vznikla tak první mláďata „funkčně oživeného“ pravěkého dravce.
Pravlci obrovští byli větší než dnešní vlci, měli širší lebku, silnější čelisti a hustší srst. Vědci z Colossalu identifikovali genetické varianty zodpovědné za tyto rysy a následně provedli 20 úprav ve 14 genech šedého vlka, aby tyto znaky obnovili. Z celkového pohledu šlo o relativně malý zásah do genomu – vlci mají přibližně 19 000 až 21 000 protein-kódujících genů (člověk jich má zhruba 20 000 až 22 000).
Od buňky ke klonovanému mláděti
Upravená DNA byla vložena do oocytů domácích psů, kteří pak sloužili jako náhradní matky. Z osmi pokusů o přenos vznikla tři životaschopná štěňata: dva samci Romulus a Remus narození v říjnu 2024 a samička Khaleesi, která se narodila letos v lednu.
Zvířata jsou nyní chována v rezervaci na utajovaném místě s vysokým bezpečnostním standardem, kde je sledují drony i kamery. Jsou zvyklá na přítomnost lidí, ale zůstávají plachá. Podle vědců se zatím chovají jako mladí vlci, s dospíváním by se ale jejich chování mělo přiblížit původním predátorům.
Oživení vyhynulých druhů i šance pro ohrožené
Podle odborníků sdílí nový hybrid asi 99,5 % DNA se šedým vlkem. Přestože se jedná o hybrid a ne o 100% genetickou kopii, vědci tvrdí, že jde o funkční obnovení fenotypu – tedy vzhledu a chování – pravěkého vlka. „Nejde o přesné genetické zrcadlo, ale o zachování klíčových vlastností vyhynulého druhu,“ říká Beth Shapirová, vědecká šéfka Colossalu.
Společnost Colossal vznikla v roce 2021 a od té doby se věnuje snaze oživit několik dávno vyhynulých druhů – například mamuta, blbouna nejapného nebo vakovlka. Získané poznatky mají i nezanedbatelný praktický dopad: díky nim se podařilo vytvořit i dvě nové populace klonovaných vlků rudohnědých (Canis rufus) – nejohroženějšího druhu vlka v USA. Technologie de-extinkce by tak mohla pomoci zvýšit genetickou rozmanitost a posílit programy na ochranu ohrožených druhů.
Přestože projekt vzbuzuje nadšení, odborníci upozorňují i na možná úskalí. Není jisté, jaký ekologický význam by mohli pravlci mít, pokud by se někdy vrátili do přírody. Mnozí kritici také upozorňují, že obrovské investice (přes 435 milionů dolarů) by možná bylo vhodnější věnovat na ochranu současných druhů a jejich prostředí.
