Sex v říši zvířat: Když je páření otázkou života a smrti

Zakousnout se a nepustit

• velkotlamec Johnsonův  | srůstání

Zatímco u mnoha tvorů probíhají námluvy poměrně standardně, alespoň podle lidských měřítek, někteří živočichové si pokračování rodu zajišťují fascinujícími způsoby. Spoustu takových „exotů“ lze nalézt například v hlubinách oceánů, kde kvůli absenci slunečního světla a ohromné ploše představuje výzvu už samotné nalezení vhodného pohlavního partnera. Minimálně stejně problematické je i jeho následné svádění: Přitažlivě zbarvené ploutve či propracované zásnubní tanečky totiž v absolutní tmě na protějšek příliš velký dojem neudělají.

Pozoruhodně se s popsanými komplikacemi vypořádali někteří zástupci řádu ďasů, mezi něž patří i velkotlamec Johnsonův. Zmíněný dravec proslul zejména neobvyklou loveckou strategií, kdy podobně jako část jeho příbuzných láká jiné ryby na falešnou návnadu: Prodlouženým hřbetním paprskem přivábí nic netušící kořist do bezprostřední blízkosti své tlamy plné ostrých zubů. Zatímco však ďasům lovícím v místech, kam ještě pronikají sluneční paprsky, uvedená metoda bohatě stačí, u velkotlamce a jiných hlubokomořských ďasů masitý výrůstek navíc světélkuje. 

Návnadou přitom disponuje pouze samice a neláká na ni jen kořist, nýbrž i mnohem menší samce. Ti k hledání partnerky využívají především svůj velmi dobrý čich, ale na kratší vzdálenost poslouží rovněž světélkující orgán. Jakmile nápadník samičku objeví, upláchnout ji už nenechá: Zakousne se do jejího těla, postupně zakrní a natrvalo k ní přiroste, přičemž se propojí dokonce i jejich krevní oběhy. Ze samce se tak v podstatě stane parazit, jehož veškerá činnost se smrskne na produkci spermií. Kvůli této podivné rozmnožovací strategii prošel u ďasů významnou změnou také imunitní systém, jenž by jinak samce napadal coby cizorodou tkáň. (foto: Profimedia)

Láska na dostřel trusu

• hroch obojživelný | rozmetávání trusu

Když chce hroch zaujmout partnerku, začne v její blízkosti kálet a močit. A aby svoje šance ještě zvýšil, rozmetává exkrementy do širokého okolí rychle kmitajícím ocasem. Jak naznačuje už jejich pojmenování, tráví hroši obojživelní velkou část života ve vodě. Tam také probíhá jejich rozmnožování, při němž se samice často ocitá zcela ponořena pod hladinou – pravidelně však vystrkuje hlavu k nadechnutí. (foto: Shutterstock)

Neodolatelná vůně moči

• urzoni | močení

Samci hlodavců urzonů se shromažďují u stromů, v jejichž korunách trůní samice. O možnost páření následně bojují ve větvích i na zemi, načež vítěz potenciální partnerku pokropí močí a doufá, že ji svou vůní zaujme. Jedině tehdy totiž dotyčná svolí k pohlavnímu styku. Pokud adept uspěje, nastaví se partnerka tak, aby ho neporanila ostrými bodlinami. Poté se urzoni opakovaně páří, dokud není samec zcela vyčerpaný. (foto: Shutterstock)

Partnerova poslední služba

• chobotnice modrá | kanibalismus

Zplození potomků představuje velmi náročnou záležitost, proto není divu, že některým samicím poslouží občas po kopulaci jako zdroj energie i tělo již nepotřebného partnera. Netýká se to však jen kudlanek či pavouků: Samečka podle všeho sem tam pozře rovněž anakonda nebo chobotnice. Známý je případ chobotnice modré, jež během necelých tří dnů kopulovala s protějškem hned třináctkrát, načež ho usmrtila a sežrala. (foto: Shutterstock)

S hlavou v oblacích

• rorýs obecný | styk za letu

Rorýsi obecní jsou v mnohém unikátní. Coby vynikající letci usedají na pevný povrch jen v době hnízdění a jinak tráví celý život ve vzduchu: Za letu tedy loví, spí, odpočívají, a dokonce se i páří. Pohlavní styk „v oblacích“ znamená velice delikátní operaci, která vyžaduje pečlivou koordinaci pohybu obou aktérů. Spojení kloak a předání spermií pak trvá pouhý okamžik. (foto: Shutterstock)

Matka všech

• surikaty

U mnoha společensky žijících druhů platí, že se nemůže rozmnožovat každý s každým – potomky mají pouze jedinci na nejvyšších příčkách hierarchie. Například u surikat se dominantní samice stává matkou většiny mláďat v kolonii, o něž se pak starají podřízení jedinci. Pokud se i oni rozmnoží, vůdčí samice jejich potomky mnohdy nemilosrdně zabije. Podobná situace panuje ve společenstvech afrických rypošů lysých a nezřídka rovněž u ryb. (foto: Shutterstock)

V řadě za sebou

• klaun očkatý

Skvělý příklad nabízejí klauni obývající tropické korálové útesy. Také v jejich případě se rozmnožuje pouze dominantní samice – která navíc bývala samcem. Zmíněné ryby se totiž rodí jako samci, a teprve až vyrostou, mohou změnit pohlaví. V každé skupině bývá jen jedna samice a svůj status si neochvějně zachovává. Pokud však o ni skupina přijde, nahradí ji nejvýš postavený samec a jeho místo zaujme další v pořadí, s nímž pak nová samička plodí potomstvo. (foto: Shutterstock)