Satelitní měření ukazují, že téměř polovina největších čínských měst se potápí

Přesná satelitní měření prozradila, že desítky čínských velkoměst klesají rychlostí nejméně tří milimetrů ročně. Mezi nejpostiženější města patří Šanghaj, Peking nebo třeba Tiencin.

27.04.2024 - Stanislav Mihulka



Podle nové studie, kterou publikoval vědecký časopis Science, má řada čínských velkoměst problém – postupně se propadají a vystavují tím mnoho milionů obyvatel stále většímu riziku záplav. Ukázalo se, že asi 45 procent studovaných čínských měst se propadá rychlostí minimálně tří milimetrů za rok, přičemž 16 procent z nich míří do hlubin dokonce rychleji než 10 milimetrů ročně.

Početný čínský výzkumný tým do studie zahrnul celkem 82 čínských velkoměst, jejichž populace přesahuje dva miliony obyvatel. Badatelé k měření použili satelity, které vysílají rádiové pulzy na zemský povrch a mohou velice přesně určit vzdálenost mezi satelitem a konkrétními body na Zemi.

Města jdou ke dnu

V rámci výzkumu porovnávali nadmořskou výšku studovaných měst mezi lety 2015 a 2022 a ukázalo se, že nejlidnatější čínské město Šanghaj, jehož metropolitní oblast má asi 40 milionů obyvatel, kleslo za posledních 100 let asi o tři metry. A klesá dál. Výrazně klesají také například Peking s asi 22 miliony obyvatel nebo třeba Tiencin (Tchien-ťin) s téměř 15 miliony obyvatel.

Pokud jde o možné příčiny, podle vědců je zřejmě ve hře celá řada faktorů. Podle odborníka na klimatickou adaptaci Roberta Nichollse z Východoanglické univerzity v Norwichi je ale hlavním podezřelým odčerpávání spodní vody. Dotyčná čínská města se nacházejí na relativně mladých sedimentech, kde odčerpáváním spodní vody dochází k poklesům zemského povrchu.

Poklesy měst představují závažnou hrozbu nejen kvůli záplavám, které ohrožují města na pobřeží moře a velkých řek. Mají také za následek narušování integrity mnoha budov a městské infrastruktury, což může mít katastrofální následky. Roční náklady na řešení problémů s poklesem půdy stojí čínské úřady již dnes okolo 7,5 miliardy jüanů (v přepočtu zhruba 25 miliard českých korun) a lze očekávat, že bez dlouhodobé a trvalé kontroly těžby podzemní vody se budou tyto náklady i nadále zvyšovat.


Další články v sekci