Sametový bojovník: Nesnadný život tesaříka alpského

Jestliže chcete vidět živého tesaříka alpského (Rosalia alpina), při troše štěstí uspějete v bukových lesích našeho východního souseda. Na Slovensku se na mnoha místech zachovaly ve svažitých terénech původní porosty, kam tesaříky už několik let jezdím pozorovat společně se svým synem. V České republice je tento druh brouka daleko vzácnější hlavně proto, že staré bukové lesy u nás ve většině případů musely ustoupit smrkovým monokulturám a samy jsou vzácností.

Nebojácný nápadník

Dospělí jedinci obou pohlaví jsou u tesaříka alpského velmi podobní. Velikost konkrétního jedince vám nenapoví, protože tělesné rozměry závisejí pouze na životních podmínkách larvy.

Sameček může být větší než samička, jindy je tomu zcela naopak. Samička má ovšem kratší a silnější tykadla s hustějšími černými brvami. Spolehlivým rozlišovacím znakem je přítomnost kladélka u samičky. Kresba na krovkách i štítu je u obou pohlaví velmi variabilní. Jsou známy kusy s krovkami převážně černými i úplně šedomodrými.

TIP: Pod kůrou borových lesů aneb Brouci s vůní pryskyřice

Samečci vyhledávají pro přilákání opačného pohlaví, pro kopulaci a následné kladení vajíček vhodná místa, která pečlivě střeží a mnohokrát za den obíháním kontrolují. Není známo, jak dlouho vlastně může sameček, který v dospělosti již nepřijímá žádnou potravu, čekat na svou příležitost.

Když se vám podaří objevit takové místo, brouk se před vámi neschová ani neulétne, jak by se dalo předpokládat. Naopak se snaží zviditelnit pobíháním a natáčením tykadel. Teprve při delším obtěžování nebo při dotyku rukou utíká pryč, dál od vetřelce. Někdy reaguje tak jako jiné druhy brouků a to volným pádem na zem, výjimečně odlétá. Při těchto útěkových reakcích často vydává vrzavé zvuky. Jindy stačí ruku pouze přiblížit, neboť tykadla tesaříků jsou sídlem velmi dobře vyvinutého čichu. Při neopatrném uchopení do ruky, což je ovšem zakázáno (jedná se o chráněný druh), dokáže brouk citelně kousnout.

Aréna boje i milostných hrátek

Jestliže se do teritoria některého samce zatoulá jeho sok, dochází k potyčce. Slabší jedinec dokáže velmi rychle vyhodnotit situaci a prchá. Někdy jde ovšem o skutečný souboj, při němž přichází ke slovu silná kusadla. Střet nekončí smrtí některého z protivníků, ale může dojít k poškození chitinového krunýře, ztrátě částí končetin nebo tykadel. Poražený jedinec nejčastěji padá na zem a rychle se vzdaluje z místa boje. Poté se vrací na své původní místo, nebo odlétá a hledá jiné. V případě, že se v zájmovém území objeví samice, téměř okamžitě dochází ke kopulaci a následnému kladení vajíček. Někdy je kopulační akt násilně přerušen jiným samcem a potom opět dochází k soubojům.

Oplodněná samička začne kladélkem ohledávat své okolí a postupně klade vajíčka do škvír a prasklin ve dřevě. Také kladení může být někdy přerušeno samcem, který se dožaduje kopulace.

Dlouhodobým pozorováním jsem zjistil, že proces rozmnožování tesaříka alpského je výjimečný tím, že samička vyhledává samečka a jím vybrané a obsazené místo.

Tesaříci na podpal

S dospělými brouky se můžete setkat od konce června až do září, a to především na místech, kde nedávno skončila těžba dřeva. V metrech vyrovnané zasychající dřevo nebo klády podél cest lákají tesaříka alpského jako magnet a právě to představuje velké nebezpečí pro další existenci druhu.

Pokud je taková skládka dřeva dostatečně osluněná, nedají na sebe samečci dlouho čekat. Největší z nich obsadí nejvýhodnější místa, za nimi pak přilétají samice a po kopulaci dochází ke kladení vajíček. Někdy lze na jednom místě vidět desítky brouků, kteří čekají na přílet samičky, páří se, bojují o teritorium nebo samičku a jsou tu i samičky kladoucí vajíčka. Jenže později je dřevo odvezeno z lesa k dalšímu zpracování nebo spálení a tím dojde k nenávratnému zničení celé generace brouků. Těžba dřeva v bukových porostech probíhá již celá staletí, ovšem dnes v daleko větším rozsahu, navíc se z lesa odváží téměř veškerá dřevní hmota. Tak tomu je i v národních parcích Slovenské republiky a není tedy jisté, jaká budoucnost překrásného tesaříka v této části Evropy čeká.

Životní prostor tesaříka alpského

Tesařík alpský je potravně vázán především na bukové dřevo. Jeho larvy se vyvíjejí ve stojících odumřelých stromech, v mrtvých větvích živých stromů, v padlých kmenech nebo jejich částech. Vývoj probíhá i ve větších pařezech. Bylo zjištěno opakované kladení vajíček do javoru klenu, v úvahu ovšem připadají i další druhy listnatých stromů. Živé kmeny jsou pro brouka zajímavé také v případech, že strom je na kmeni či kosterních větvích z nějaké příčiny zbaven kůry a nachází se zde obnažené dřevo. Podmínkou je, aby dřevní hmota byla proschlá a zároveň pevná, tedy nepodléhající hnilobě. S tím souvisí i dostatečné oslunění během dne. V hlubokých a velmi zastíněných údolích se zvýšenou vlhkostí a v mokrém dřevě tesaříka alpského určitě nezastihnete. Rozhodně se tedy nejedná o škůdce, i když třídění živých organismů na škodlivé a užitečné je snad již minulostí.

Běžný turista si většinou brouků vůbec nevšimne. Pokud ano, je to nejčastěji v letu. Brouci létají dost pomalu a těžkopádně, dlouhá tykadla a krovky jim tuto činnost znesnadňují a pokud neletí dost vysoko, snadno upoutají pozornost. Brouk kvůli své těžkopádnosti často přistane i na místě, kam původně nechtěl.

Podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. ve znění vyhlášky č. 175/2006 Sb. (příloha zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny) je u nás tento brouk zařazen mezi druhy kriticky ohrožené.