Pod kůrou borových lesů: Brouci s vůní pryskyřice

Na našem území se můžete setkat s obrovskou rozmanitostí biotopů od suchých stepí až po podmáčené a květy poseté horské louky. Pro entomology jsou velmi zajímavým biotopem rozsáhlé borové lesy provoněné mízou. Starších a rozsáhlých borových lesů u nás však není mnoho. Pokud tedy toužíte poznat jejich typické šestinohé obyvatele, vydejte se do okolí Máchova jezera.

Umět se dívat

Asi každý, kdo se rozhodne hlouběji proniknout do podivuhodného světa bezobratlých, touží setkat se aspoň jednou za život s největšími zástupci hmyzí říše. Největším broukem se kterým se můžete setkat ve střední Evropě je roháč obecný (Lucanus cervus). I na našem území ale žijí jeho vzdálení bratranci, kteří si s roháčem co do velikosti v ničem nezadají. A právě za jedním z nich se můžete vypravit do rozsáhlých borových lesů, které ukrývají celou řadu velmi zajímavých hmyzích druhů svým životem úzce vázaných na borovici lesní.

TIP: Včely stále záhadné aneb Co se skrývá ve včelím úlu

Borový les začíná žít již v jarním období, ale to pravé broučí šílenství přichází na přelomu jara a léta. Při procházce prosvětleným borovým lesem se může chvilkami zdát, že příliš neoplývá životem, ale opak je pravdou. Důležité je umět se dívat a také mít trochu štěstí.

Drobní krasavci

Oblíbenou cílovou stanicí brouků vyvíjejících se v borovicích jsou čerstvé skládky borového dřeva. Již v dubnu naletují na čerstvě poražené kmeny a na pařezy kozlíčci dazule (Acanthocinus aedelis). Tito tesaříci se dokáží velmi dobře ukrýt a není snadné je najít. Zbarvení krovek dokonale koresponduje s barvou borové kůry a většinou je prozradí dlouhá tykadla, která jsou u samců až 3× delší než samotné tělo brouka. Tykadla samic jsou mnohem kratší – jen o málo delší tělo. Společně s nimi pobíhají po kůře pestrokrovečníci mravenčí (Thanasimus formicarius), ale pravou ozdobou naší přírody jsou krasci.

V borových lesích kolem Máchova jezera se setkáme s několika druhy, z nichž krasec měďák (Chalcopora mariana) může dorůstat velikosti kolem tří centimetrů a je tak jedním z největších evropských krasců. Jeho vývoj probíhá ve starších borových pařezech a dospělí brouci bleskurychle naletují na čerstvě poražené borové klády a pařezy. Dalšími krasci se kterými se zde můžete setkat jsou zástupci rodu Phaenops a Buprestis. Především krasec osmiskvrnný (Buprestis octoguttata) je opravdový krasavec a i přesto, že svou velikostí kolem jednoho centimetru nepatří mezi obry, určitě jej nepřehlédnete díky jeho atraktivnímu vzhledu. Pozorovat krasce však není vůbec snadné. Jsou to velmi dobří letci a při sebemenším vyrušení okamžitě odlétají. S největší pravděpodobností je můžete vidět za slunečného a teplého počasí, kdy velmi čile pobíhají po dřevě.

Lovy s baterkou

V době letních prázdnin se objevují další zajímaví obyvatelé borových lesů. Stejně jako již zmíněné brouky, i další druhy nejčastěji najdete v okolí čerstvě poražených kmenů a pařezů. Po kmenech s oblibou pobíhají kozlíčci sosnoví (Monochamus galloprovincialis pistor), kteří upoutají svými jemně mramorovanými krovkami a dlouhými tykadly.

TIP: Nejbojovnější ze všech tvorů aneb Mravenci na válečné stezce

Když padne tma, objevují se na kládách druhy, které ve dne téměř nespatříte. Stačí vzít baterku a velmi pozorně prohlížet metrové dříví, pařezy, ale i stojící suché borovice. Velmi nápadný a tesaříka nepříliš připomínající je tesařík borový (Spondilis buprestoides), který díky velmi silným a neuvěřitelně ostrým kusadlům dokáže velmi snadno prokousnout kůži. Poměrně vzácným obyvatelem borových lesů je kovařík červený (Stenagostus rufus), který je přes den ukryt pod borovými kládami, nebo pod kůrou a svůj úkryt opouští až v noci.

Největší z malých

Noc je i doba, kdy svůj úkryt opouští náš největší tesařík a zároveň jeden z největších brouků Evropy. Tesařík zavalitý (Ergates faber), který dorůstá velikosti až kolem šesti centimetrů, patří mezi piluny, tedy brouky mezi nimiž najdeme i ty největší na světě. Vůbec největším je tesařík největší (Titanus giganteus) žijící v tropické Jižní Americe a dorůstající velikosti kolem 16 cm. Ale zpět k našemu tesaříkovi. Samičky jsou obvykle větší než samci, kteří mají oproti samičkám delší tykadla a silnější a delší přední nohy. Tesaříci zavalití jsou odvážní bojovníci a pokud se na některého z nich pokusíte sáhnout, ihned se otočí proti ruce a snaží se kousnout.

Larvy tohoto druhu dospívají nejčastěji v borových pařezech. Jsou známé případy, že se larvy vyvinuly například v telegrafních sloupech, které byly vyrobeny z borového dřeva. Délka vývoje je závislá na úživných podmínkách, tedy na kvalitě dřeva, jeho stupni rozkladu a vlhkosti. Jedná se však o několik let. Ke konci svého vývoje larva dosahuje velikosti kolem osmi centimetrů.

Přestože jde o jednoho z největších zástupců svého řádu, potkat tohoto brouka v přírodě vůbec není snadné. Žije skrytě a svůj úkryt opouští pouze v hluboké noci. Přes den je ukryt pod kusy dřeva, nebo velmi často ve vlastních výletových otvorech. Na našem území se vyskytuje velmi vzácně. Hojnější je jen u našich východních sousedů v okolí Malacek. Tesařík zavalitý patří mezi chráněné druhy a tak je jeho odchyt a manipulace s ním bez příslušné výjimky zakázána.