Osud neptačích dinosaurů zpečetil prach, který se uvolnil po dopadu planetky
Sedimenty z lokality Tanis prozrazují, že jemný silikátový prach vyvržený dopadem planetky na konci křídy, způsobil téměř dva roky dlouhou noc a prudkou klimatickou změnu s propadem teplot až o 15 °C.
Na počátku masového vymírání, které před 66 miliony let uzavřelo období křídy i celých druhohor, byl nejspíš náraz zhruba 10 kilometrů velké planetky v oblasti dnešního Yucatánu. Srážka tehdy uvolnila energii, která odpovídala asi 4,7 miliardám atomových bomb svržených v Hirošimě.
Bezprostřední následky byly nedozírné – v širokém okolí místa dopadu se všechno vypařilo, další místa na Zemi zasáhly obludné megatsunami vysoké až 1 500 metrů, děsivá zemětřesení a běsnící požáry, zapalované rozžhavenými horninami, které pršely z nebe jako hněv pradávných bohů.
Svědek dávné katastrofy
O apokalyptickém konci křídy jsme se hodně dozvěděli díky nálezům z lokality Tanis v Severní Dakotě. Toto místo se nachází přibližně tři tisíce kilometrů od místa dopadu osudové planetky a zřejmě zachycuje události v prvních hodinách po katastrofě.
Nedávný objev ukazuje, že příčinou vymírání na konci křídy nebyl jen samotný náraz planetky. Cem Berk Senel z Královské observatoře v Belgii a jeho kolegové prostudovali sedimenty ve 40 vzorcích, odebraných na lokalitě Tanis a vystopovali dalšího spolupachatele, který sice souvisí s planetkou, jeho destruktivní vliv se ale projevil až později.
Opomíjený spolupachatel
Jak vyplývá ze studie uveřejněné ve vědeckém časopisu Nature, ve vzorcích z Tanis vědci objevili jemný silikátový prach, který podle všeho pocházel z planetky a z pozemských hornin. Gigantický náraz podle vědců vymrštil do atmosféry ohromné množství tohoto prachu. Když autoři studie odhadli množství prachu a sestavili odpovídající klimatický model, ukázalo se, že vyvržený prach způsobil téměř dva roky temnoty a na dalších 15 let vyvolal pokles průměrné teploty planety až o 15 °C. Dříve vědci považovali za hlavního viníka prudké klimatické změny síru a saze.
TIP: Místo smrti: Nová lokalita ukrývala oběti katastrofy po dopadu křídového meteoritu
Podle vědců šlo o naprosto zničující změny životních podmínek, které vedly ke zhroucení ekosystémů a potravních řetězců. Rostliny většinou přestaly fotosyntetizovat, býložravci neměli k dispozici potravu, což následně zasáhlo i masožravce. Je skoro zázrakem, že některé organismy přežily a život se po této hrozné katastrofě dál rozvíjel.