Osamělí Američané středního věku umírají častěji než jejich vrstevníci v Evropě

Vznikli jsme jako společenský druh, pro který je přirozené žít v početných skupinách. Dnešní hektická doba ale kvalitnímu společenskému životu příliš nepřeje a čím dál více lidí žije velmi osaměle. Na první pohled to nevypadá jako zásadní problém, řada výzkumů z posledních let ale ukazuje, že osamělost má hmatatelný a někdy i závažný vliv na lidské zdraví.

Nebezpečná samota

Osamělí lidé se dožívají nižšího věku a čelí vyššímu riziku vzniku kardiovaskulárních a infekčních chorob a duševních nemocí, zejména deprese. Ze statistik vyplývá, že osamělost zkracuje život podobně jako kouření a dokonce více než obezita a nízká fyzická aktivita. Organismus člověka, který se cítí osamělý, prodělává celou řadu zásadních změn, které mají jeden společný rys – uvádějí tělo do stavu pohotovosti. Osamělí lidí mají například stažené stěny tepen. Takto vyvolané zúžení má za následek zvýšený krevní tlak. Srdce pak musí podávat vyšší výkon, což prohlubuje riziko vzniku kardiovaskulárních chorob.

Samota výrazně zasahuje i do funkcí imunitního systému – její nositelé mají totiž zvýšenou aktivitu některých genů podílejících se na zánětlivých reakcích. Zároveň zrádné osamění potlačuje aktivitu genů, jež chrání organismus před virovými chorobami. Samotáři tak častěji onemocní rýmou, chřipkou ale i tak závažným virovým onemocněním, jakým je například AIDS. 

Jak ukazují nové výzkumy, nejdůležitější není skutečný počet známých a přátel, ale subjektivně vnímaná síla pocitu osamění. Strážce majáku se paradoxně může cítit méně osamělý než obyvatel rušného města. Podle amerického psychologa Johna Cacioppa z University of Chicago, který se negativními dopady osamění na lidské zdraví soustavně zabývá, „samota vůbec není to, zač ji lidé považují, a je mnohem důležitější, než si většina z nás myslí.“

Osamělí Američané

Na pocity osamělosti a jejich dopady na lidské zdraví se nedávno zaměřil i americký psycholog Frank Infurna. Společně se svými kolegy zmapoval údaje o duševním a fyzickém zdraví více než 53 000 dospělých ve věku 45 až 65 let, kteří pocházeli z USA a 13 evropských zemí. Na lidi této věkové kategorie se badatelé zaměřili cíleně, neboť jde o klíčovou součást pracovní síly a zároveň skupinu, která čelí zvýšeným nárokům svých dětí a současně i svých stárnoucích rodičů.

Z výsledků, zveřejněných odborným časopisem American Psychologist, vyplývá, že dnešní Američané středního věku jsou osamělejší než jejich protějšky v Evropě. Podle badatelů to těsně souvisí s nárůstem úmrtnost lidí této věkové kategorie, kterou Spojené státy zažívají. 

Od krize z let 2007 až 2009 se Američané středního věku cítí duševně i fyzicky hůře než stejně staří Američané v devadesátých letech. V porovnání s některými evropskými zeměmi mají Američané středního věku více depresí, a také více chronických nemocí, často spojených s bolestí a invaliditou. Osamělost v tom zřejmě hraje podstatnou roli. Zvyšuje zranitelnost lidí nemocemi, depresemi a dalšími psychickými obtížemi, chronickými chorobami a v neposlední řadě zvyšuje i riziko předčasného úmrtí.