Švýcarská neutralita nebyla za 2. světové války zadarmo: Bylo třeba ji bránit
Švýcarsko muselo za druhé světové války hájit svoji neutralitu jak před sousedním Německem, tak před Spojenci
Nikdo se sice za druhé světové války nepokusil napadnout tento hornatý stát po zemi, často ale docházelo k narušování jeho vzdušného prostoru. Od září 1939 do začátku německého tažení na Západě v květnu 1940 zaznamenali Švýcaři přes 200 přeletů cizích letounů nad svým územím, poté se situace ještě více vyhrotila. Němci si moc nelámali hlavu s dodržováním neutrality jižního souseda, což si však brzy měli rozmyslet.
Ačkoliv armádu měli slabou, disponovali Švýcaři moderními letouny, které jim dodali právě Němci – šlo o Messerschmitty Bf 109 verzí D a E, kterých mohli v květnu 1940 nasadit asi devět desítek.
Vzdušné bitvy nad Alpami
Už 10. května poškodili německý průzkumný Do 17. O šest dní později zasáhli stíhači dalšího vetřelce – He 111, který pak přistál ve Švýcarsku. Po několika podobných incidentech se Němci rozhodli pro odvetu a 4. června vyslali nad neutrální stát silnou formaci těžkých stíhaček Bf 110, které doprovázely jediný He 111. Jejich úkolem bylo vylákat Švýcary nad francouzské území a tam je zničit. Akce však nevyšla podle jejich představ – v boji poškozený heinkel musel přistát a skóre stíhačů bylo 2:1 pro Švýcary.
Incidenty neustávaly a do konce června bylo nad Švýcarskem sestřeleno sedm německých letounů, z nichž šest si připsali na konto stíhači a jeden protiletadlová obrana. V internaci se ocitlo šest německých letců. Postupně se situace uklidnila a s blížícím se koncem války měli švýcarští stíhači naopak hodně práce se zbloudilými letouny Spojenců. V dubnu 1944 tak byl například sestřelen americký bombardér Boeing B-17.
