Nový výzkum: Nedostatek spánku přímo poškozuje DNA
Nedostatek spánku ne neprojevuje jen špatnou fyzickou a psychickou kondicí – podle nové studie se nedostatek spánku negativně projevuje i na DNA
Taky se snažíte dohánět resty celonoční prací? Možná byste si to měli příště rozmyslet. Podle nového výzkumu si lidé, kteří zůstanou vzhůru celou noc, poškozují svoji genetickou informaci. A poškozená DNA znamená riziko budoucích zdravotních problémů, které mohou být velice nepříjemné.
Tým badatelů z Hong Kongu si k tomu výzkumu vybral zajímavé pokusné osoby. Zkoumali totiž 49 lékařů, z nichž 24 chodilo na noční směny. Asi pětkrát až šestkrát do měsíce pracovali od pozdního odpoledne do rána příštího dne. Všem lékařům v pravidelných intervalech odebírali krev a zjišťovali údaje o jejich zdravotním stavu, spánku a také o jejich práci.
TIP: Není nad dobrý spánek. Z dětí dělá štíhlejší a zdravější teenagery
Výsledky experimentu ukazují, že nedostatek spánku se jednoznačně projevuje na DNA. V buňkách lékařů, kteří chodili na noční směny, docházelo k nižší produkci důležitého genu, který má na starosti opravy DNA. DNA nevyspaných lékařů byla v porovnání s lékaři, kteří měli obvyklý denní rytmus, více poškozená.
Proč je spánek důležitý?
Lidské tělo je nastaveno tak, aby fungovalo ve dvou režimech – ve fázi bdění a ve fázi spánku. Když je vzhůru, mozek produkuje toxické proteiny ze svých nervových buněk (neuronů). Odbourávat tyto škodlivé látky dovede pouze ve spánku. Pokud jej k jejich zničení nedostane dostatek času, toxické proteiny dál zůstávají v mozkových buňkách a způsobují pomalu, ale jistě zkázu. Výrazně omezují schopnost soustředit se a přemýšlet. Tento fakt neporazí ani velké množství kofeinu.
Nedostatek spánku zhoršuje celkovou funkci mozku. Zpomaluje zpracovávání informací, řešení problémů, ničí kreativitu. Naproti tomu stoupá hladina stresu a intenzita emočních reakcí. Pokud je doba bdělosti příliš dlouhá, mozek si vypomáhá dočasným odpočinkem jednotlivých druhů neuronů. Není to přímo spánek, ale tento stav mu je velmi podobný. Odpočívající buňky nepracují tak, jak mají, a člověk si například nezapamatuje informaci, kterou slyší, splete se v početních příkladech nebo nevidí věc, kterou hledá, protože potřebné neurony, jež mají danou věc na starosti, právě odpočívají.
