Mozartova hudba nemá žádný vliv na inteligenci a nechrání před epilepsií
Mnohé nastávající maminky věří, že pravidelným poslechem vážné hudby, zejména té Mozartovy, zajistí svému potomkovi vyšší IQ. Dokonce se uvádí, že skladby proslulého Rakušana dokážou zmírnit i epilepsii. Nová studie však tzv. Mozartův efekt vyvrací
O údajné souvislosti se zvýšením kognitivních schopností se hovoří od roku 1993. Tehdy kalifornská lékařka Francesca H. Rauscherová experimentálně zjistila, že po poslechu deseti minut sonáty KV 448 pro dva klavíry z pera Wolfganga Amadea Mozarta dosahují vysokoškoláci při testu prostorové inteligence lepších výsledků ve srovnání se situací, kdy v učebně zůstane ticho. Třebaže přímý vliv na zvýšení inteligence dětí se prokázat nepodařilo, některé orchestry začaly dokonce pořádat speciální koncerty pro těhotné.
Amadeus na Tchaj-wanu
V posledních letech se navíc objevily zprávy, že Mozartovy melodie mohou přispět k léčbě epilepsie. Na zkoumání zmíněné hypotézy se podíleli i brněnští neurologové a předloni v únoru publikovali své závěry v prestižním časopise European Journal of Neurology. Tým vedený Ivanem Rektorem, šéfem Centra neurověd Středoevropského technologického institutu CEITEC, pomocí elektroencefalogramu potvrdil, že se při poslechu zmíněné hudby snižuje počet epileptických výbojů v mozku.
Jak již předtím naznačily pokusy amerických badatelů, uvedené platí univerzálně bez ohledu na geografickou oblast: Příznivý efekt se dostavil i u pacientů z Číny a Tchaj-wanu, kteří dílo evropského skladatele neznají. Paradoxně se to však týkalo výhradně skladeb Mozarta, a nikoliv jeho současníka Josepha Haydna, jehož tvorba je přitom podobná.
Domněnka je mylná
Závěry nejen tuzemských odborníků však nově zpochybnila rozsáhlá metaanalýza, tedy statistický rozbor již dříve publikovaných výzkumů, který v časopise Scientific Reports uveřejnili Sandra Oberleiterová a Jakob Pietschnig. Rakouští psychologové podrobili důkladnému přezkumu osm studií na příslušné téma provedených od roku 2010, do nichž se zapojilo 207 účastníků. Původně přitom zamýšleli analyzovat 26 prací, ale většinu museli vyřadit kvůli nesplnění požadovaných podmínek.
TIP: Truchlivé tóny: Proč se při poslechu smutné hudby cítíme lépe?
Výsledky každopádně znějí jednoznačně: Je vysoce nepravděpodobné, že by právě Mozartova hudba mohla mít léčivý vliv. „Ve třech nezávislých analýzách jsme pozorovali nevýznamné – triviální až malé – souhrnné účinky poslechu KV 448 nebo jiných hudebních podnětů,“ uvádějí autoři. „Celkově se zdá, že poslech hudby, natož konkrétní sonáty, nemá na epilepsii žádný příznivý vliv.“ Mýtus o Mozartově efektu tak podle nich přiživují nesprávně provedené studie a netransparentní informování o jejich výstupech, které do povědomí veřejnosti zasadily mylnou domněnku o skladatelově umění.
