Britská Matilda II: Obávaný protivník Němců v Africe

Hlavní přednost Matildy II představovalo na svou dobu mohutné pancéřování, které se pohybovalo v rozmezí 55–78 mm

27.10.2016 - Karel Cidlinský



Již v průběhu zkoušek pěchotního tanku A11 Matilda v roku 1935 se ukázalo, že tento stroj nebude schopen vypořádat se s nepřátelskými obrněnci a v případě útoku protitankového dělostřelectva dokáže odolat palbě ze zbraní do ráže maximálně 40 mm.

V září 1936 začal vývoj nového pěchotního tanku A12, kde původně plánovanou výzbroj dvou kulometů nahradil 40mm kanón. Dva plně funkční exempláře byly předány k vojskovým zkouškám v dubnu 1938 a přibližně o dva měsíce později objednala britská vláda prvních 140 kusů.

Africké úspěchy

Hlavní přednost Matildy II představovalo na svou dobu mohutné pancéřování, které se pohybovalo v rozmezí 55–78 mm, zatímco německý PzKpfw III měl pancíř o síle nanejvýš 70 mm. Těžké pancéřování spolu s málo výkonným motorem mohlo za nízkou rychlost, jež představovala hlavní nevýhodu stroje. V náročném terénu severoafrických pouští dosahoval stroj průměrné rychlosti 9,65 km/h, zatímco PzKpfw III byl dvakrát rychlejší.

Bojový křest absolvovaly A12 v květnu 1940 ve Francii, kdy se zapojily do bitvy o Arras; a jejich zpočátku úspěšný postup zastavila až nepřátelská 88mm děla FlaK 18. Němci ve Francii všechny Matildy II buď zničili v boji, nebo ukořistili. Legendou se stroj stal až v severní Africe. Jeho prvními protivníky zde byly slabě pancéřované italské tanky. Situace se změnila s příchodem Afrikakorpsu, nicméně v konfrontaci se Pzkpfw II a prvními Pzkpfw III vykazoval stroj slušné výsledky.

Matilda A12 Mk. IIA

  • Osádka: 4 muži
  • Hmotnost: 25 t
  • Délka: 6 m
  • Šířka: 2,6 m
  • Výška: 2,5 m
  • Pancéřování: 55–78 mm
  • Pohonná jednotka: 2× AEC o výkonu 2× 70,8 kW
  • Max. rychlost: 24,1 km/h
  • Dojezd: 257,5 km
  • Hlavní výzbroj: dvouliberní kanón OQF ráže 40 mm
  • Vedlejší výzbroj: kulomet BESA ráže 7,93 mm 

Také na severoafrickém válčišti se Němcům podařilo ukořistit několik tanků Matilda II, které opravili, a nejméně 12 kusů zařadili do výzbroje vlastních tankových jednotek. Jejich nasazení však komplikovalo nebezpečí záměny s bojovou technikou nepřítele. Nejnebezpečnější zbraní schopnou vyřadit Matildu II z boje byl i v Africe FlaK 18, který jen během prvního dne britské protiofenzivy v červnu 1941 zničil téměř 64 strojů A12. V polovině roku 1942 se v severní Africe objevily první PzKpfw III ve verzi Ausf. J, jejichž výkonný 50mm kanón představoval pro tanky Matilda II další vážnou hrozbu.

Britové zpočátku uvažovali o přezbrojení tanků Matilda II kanónem větší ráže. Ukázalo se, že by museli zvětšit věž, takže dali přednost zcela novému obrněnci – Valentine. Matildy II byly z hlavního severoafrického bojiště postupně stahovány, ale uplatnily se například v Řecku či na Maltě. Bitvy u El Alameinu v říjnu 1942 se již zúčastnilo jen zhruba 25 strojů (tzv. Matilda Scorpion), vybavených zařízením určeným k aktivaci min. Počátkem roku 1942 se Matildy II začaly dodávat také do SSSR. Rudá armáda zařadila do výzbroje 1 084 těchto tanků (dalších 166 skončilo na mořském dně po útocích na spojenecké konvoje).

TIP: Neúnavný tahoun s archaickým vzhledem: Britské tanky Churchill

První dodané A12 se zúčastnily bitvy u Moskvy v lednu 1942. Rusové nebyli tímto obrněncem nijak nadšeni. Stěžovali si, že pod pancířem kryjícím z boku pojezdové ústrojí se hromadí sníh a bláto, které po zmrznutí tank znehybní. Do konce roku 1943 byly tanky Matilda II dodané do SSSR „spotřebovány“ na frontě. Jediným bojištěm, kde si A12 udržela pozici nepřítelem respektované zbraně až do konce války, bylo Tichomoří.


Další články v sekci