Lázně Otce vlasti: Vřídlo v Karlových Varech objevil císař Karel IV.
Dnešní Karlovy Vary si oblíbili představitelé habsburského rodu, jako císař Karel VI., Marie Terezie, František Josef I. či císařovna Alžběta. Jeden z našich vladařů stál údajně u jeho zrodu
Údolí řeky Teplé bylo součástí obory příslušející k hradu v Lokti, v níž mohl lovit jen král a loketský purkrabí. Známá pověst praví, že kolem roku 1350 tu termální pramen, Vřídlo, při lovu jelena objevil sám Karel IV. Díky mimořádným přírodním zdrojům a rozvinuté léčbě patří Karlovy Vary k předním místům na mapě světového lázeňství.
Lázeňské počátky
Jak zmiňovaná pověst vznikla, není známo, poprvé ji zaznamenal až humanista Kaspar Brusch z Horního Slavkova v roce 1542. Léčivé účinky karlovarské termální vody ale pravděpodobně neobjevil slavný panovník, lidé je znali už dříve. Jisté je, že Karel IV. zde dal zřejmě již kolem roku 1358 vybudovat lovecký hrádek a při něm komorní městečko, které se původně nazývalo Teplé lázně u Lokte, Warmbad či česky Wary. Roku 1370 je nadal městskými právy, za něž měli měšťané povinnost věnovat se službě nemocným a pečovat o návštěvníky. Vary tak byly od počátku městem lázeňským.
TIP: Františkovy Lázně: Věčná stopa rakouského císaře Františka I.
Vřídlo mělo tři výtoky pro pitné a koupelové účely a také pro praní prádla a paření jatečního dobytka a drůbeže (pro značně neestetické účinky byly tyto činnosti v roce 1850 zakázány). Termální voda přitékala dřevěnými žlaby přímo do koupelí v lazebnách a v lázeňských domech. Ty měly v přízemí ve velké síni dřevěné vany nebo bazénky nejčastěji čtvercového tvaru, kam se vstupovalo po schůdcích. Vedle nich stávaly lavice k odpočinutí po koupeli a k občerstvení. Pro větrání i ochlazování lázně (Vřídlo má 73,4 °C), bylo přízemí domů prolomeno velkými otvory s dřevěnými zástěnami. Po koupelích pacienti uléhali k oddechu v horních patrech. V polovině 16. století bylo ve Varech už na čtyřicet lázeňských domů a přibližně 200 koupelen v lazebnách. Město mělo vlastní lázeňské lékaře i lékárnu.