Koruna Apulie: Středověký hrad Castel de Monte obestírá „osmičkové“ tajemství
Středověký hrad Castel de Monte, s antickými či islámskými prvky, láká svou záhadností i matematickou dokonalostí. Nad italskou provincií Apulie spočívá jako královská koruna.
Castel del Monte nechal vystavět římský císař Fridrich II. Štaufský roku 1240 na náhorní plošině Murgia, čtyřicet kilometrů od Bari, dnešního hlavního města regionu Apulie. Hrad dokazuje, že byl panovník nesmírně kosmopolitní: Zahrnuje totiž architektonické vlivy antiky, severoevropské cisterciácké gotiky i islámského orientu, a to v podobě koupelí, jimž se vladař rád oddával.
Tajemství osmičky
Stavba má přesné matematické rozložení, a symbolizuje tak hledání dokonalosti se špetkou tajemství. Jedná se o pravidelný osmiúhelník s osmi věžemi, jež stojí rovněž na osmiúhelníkovém půdoryse a tyčí se do výšky 24 metrů, tedy trojnásobku osmi. Uvnitř se nachází osm síní a nádvoří obklopuje osm stěn s osmi gotickými oblouky. Význam použité cifry však zůstává záhadou.
Mohlo jít o inspiraci islámskou architekturou, ovšem i křesťanská baptisteria určená ke křtům bývají osmiboká – stejně jako kaple katedrály Panny Marie v Cáchách, kde Fridricha II. v roce 1220 korunovali římským císařem. A osmiboká byla rovněž koruna Svaté říše římské. Tajemství dál prohlubuje fakt, že portálem na nádvoří dvakrát do roka během rovnodennosti proniká paprsek slunce, jenž se kdysi dotýkal reliéfu jisté ženy.
Záhadná dominanta
Nejasný je ovšem i účel hradu. Chybí mu kuchyň či spižírna, takže zřejmě neměl sloužit jako trvalé sídlo. Zároveň u něj nevznikly stáje, což vylučuje roli loveckého zámečku – a v okolí se ani nenacházel lovecký revír. Vzhledem k popsané matematicko-astrologické záhadě se tak předpokládá, že císař hrad využíval jako místo k odpočinku, zábavě, meditaci či studiu. Je také známo, že na dvůr zval řecké, arabské, židovské či italské učence.
Castel del Monte ční 540 metrů nad hladinu nepříliš vzdáleného moře a společně s okolní chráněnou krajinou utváří až mystickou symbiózu. Nemilosrdný zub času se za celá staletí dotkl jen mramorových a mozaikových zdobných prvků, které se musely odstranit. Hrad však dál dominuje celému kraji a na skalnatém vrcholku spočívá jako „koruna Apulie“.
