Itálie: Země triumfů i pádů
Země na Apeninském poloostrově je rájem pro milovníky umění, turisty, gurmány, příznivce rychlých aut i moderního designu. V její bouřlivé historii i novodobých dějinách se střídala období triumfu s časy úpadku včetně několika let fašistické diktatury
Zelená reprezentuje zemi plání a kopců, bílá symbolizuje sníh z Alp a červená pak krev prolitou ve válkách za Italskou nezávislost. Náboženský výklad říká, že zelená znamená naději, bílá víru a červená křesťanskou lásku
V první světové válce bojovala Itálie na straně Dohody od roku 1915, po válce připojila území Jižního Tyrolska, přístav Terst a mohla si ponechat Donekaneské ostrovy. Přesto byla italská veřejnost nespokojena s výsledky války. I díky frustraci řady Italů se v roce 1922 po vítězném pochodu na Řím stal předsedou vlády Benito Mussolini. Zavedl fašistickou diktaturu, postupně ovládl zemi a začal spolupracovat s nacistickým Německem. Roku 1929 se mu podařilo dojednat vyrovnání s papežem ohledně rozsahu papežského státu.
Prosperita i nestabilita
Po skončení druhé světové války se v 2. června 1946 vzdal italský král svého úřadu a Itálie se stala republikou. V 50. a 60. letech minulého století se zejména na severu Itálie odehrála vlna významné ekonomické prosperity a Itálie se stala jednou z vedoucích světových ekonomik. Zemí však zároveň zmítala léta politické nestability. V období mezi léty 1945 až 1993 se v Itálii vystřídalo 52 vlád. Itálie se ovšem stala zakládajícím členem NATO a Evropského hospodářského společenství (později EU), v současné době zůstává jednou z ekonomicky nejsilnějších zemí Evropy. Existuje však výrazný rozdíl mezi průmyslovým severem a zemědělským jihem. To zapříčiňuje i separatistické tendence na severu především v Lombardii.
Vinařská velmoc
Více než 40 procent území Itálie zabírá orná půda, významnými zemědělskými oblastmi jsou Pádská nížina, Apulie, Toskánsko, Sicílie a Kampánie. Itálie patří rovněž mezi světové vinařské velmoci. Tamní sklizeň okolo 9 000 tun ročně je největší na světě a výroba okolo 57 000 hektolitrů vína je srovnatelná jen s produkcí Francie.
Téměř všechna paliva Itálie dováží, v energetice se však snaží využívat domácí potenciál vodních zdrojů. Zemní plyn se v malé míře těží na severu Jaderského moře, na jihu Apenin a na Sicílii. Ropa v ještě menší míře na jihu Sicílie. Přesto je Itálie v současnosti na třetím místě v Evropě ve výrobě oceli. K významným ekonomickým odvětvím patří strojírenství a zejména automobilový průmysl (holding Fiat), páté místo na světě patří zemi rovněž ve statistice loďařské výroby. Začátkem srpna 2013 italský statistický úřad zveřejnil nejnovější údaje o vývoji hospodářství, z nichž vyplývá péokračující recese. Ve druhém čtvrtletí letošního roku se HDP Itálie podle očekávání snížil již po osmé za sebou. Pokles hospodářství se však zbrzdil.
Miliony turistů
Pro návštěvníky z celého světa je Itálie mimořádně atraktivní zemí. Ročně jich tam zavítá až sto milionů, příjmy z turismu představují více než deset procent hrubého domácího produktu. Lidé jezdí do Itálie především za antickými a středověkými památkami. Itálie má nejvíce památek, zapsaných v seznamu světového dědictví UNESCO (v současné době 47). K nejnavštěvovanějších městům patří tradičně Řím, Florencie a Benátky, celé mořské pobřeží i jezera Garda či Como. Miliony turistů cestují do Itálie kvůli venkovské idyle Umbrie a Toskánska, ale rovněž i kvůli vynikajícím podmínkám pro zimní sporty. Vyhlášené lyžařské oblasti jsou především v Dolomitech (například Val di Fiemme, Val di Sole, Val Gardena), Alta Valtellina v Lombardii či jihotyrolský Kronplatz.
Republika Saló
Italská sociální republika byl loutkový stát, založený Mussolinim a italskými fašisty v září roku 1943. Byl rovněž nazýván Republika Saló (podle jejího hlavního města u Lago di Garda). Italská sociální republika se opírala o podporu německé branné moci. Neměla vlastní ekonomiku a finance. Ve vládě Italské sociální republiky zastával Mussolini funkci vůdce národa a ministra zahraničí. V dubnu 1945 se pokusil i s dalšími ministry uprchnout do Švýcarska, ale byl zatčen a spolu se svou milenkou zastřelen.
V období mezi léty 1945 až 1993 se v zemi vystřídalo 52 vlád
Víte, že?
Stručné dějiny
Nejstarší existující důkazy o osídlení současné Itálie jsou staré asi padesát tisíc let. První velkou civilizací na Apeninském poloostrově byli Etruskové. Počátek dějin tohoto národa se datuje asi do roku 800 př.n.l., v dalších stoletích významně ovlivnil utváření kultury starověkého Říma. Sama etruská civilizace byla z velké části ovlivněna Řeky, kteří kolem 7. století př.n.l. začali obsazovat Sicílii a jih Itálie. Řekové zakládali mocná města (Syrakusy, Bari či Neapol.
Kolem roku 500 př.n.l. začíná vzrůstat význam Říma, který se postupně stal nejmocnější říší světa. Začal jako království, aby následně svoje státní zřízení změnil na republiku. Po nástupu Julia Caesara vzniká císařství. Císařové vládli s podporou senátu až do rozdělení impéria roce 395. Západní část bývalé Římské říše dospěla ke svému definitivnímu úpadku již v 5. století, východní část se změnila na Byzantskou říši.
Ve středověku byla Itálie rozdělena na řadu malých království a knížectví. V této době také začal stoupat vliv papeže. V 11. století rovněž začínají vzkvétat námořní republiky, přístavní města zbohatlá na obchodu s Asií. Nejmocnější byly Benátky, Janov a Pisa. Důležitou úlohu v dějinách hrála Florencie, kde se zrodila renesance, která výrazně ovlivnila vývoj celé Evropy.
TIP: Zánik civilizací: Římská říše, zaniklá chlouba starověku
V následujích staletích byla Itálie stále rozstříštěná na menší územní celky a navíc se její území dostávalo pod nadvládu cizích mocností. Napřed část Itálie ovládli španělští Habsburkové, které vystřídala jejich rakouská větev. V 18 století ovládl na nějaký čas zemi Napoleon Bonaparte. V roce 1861 vzniká sjednocené Italské království.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: asi 60,4 milionu (odhad 2017)
Očekávaná doba dožití: 84 roků
Prům. počet dětí: 1,41 na jednu ženu
Kojenecká úmrtnost: 2,2 z 1 000 živě narozených
Věková struktura: 13,8 % dětí do 15 let, 21,7 % obyv. starších 65 let
Městské obyvatelstvo: 69,2 %
Etnické složení: Převažují Italové (vč. německy, francouzsky či slovinsky hovořících v severní části země a řecky a albánsky hovořícících na jihu)
Náboženství: křesťanské 80 % (vč. protestantů); v zemi je cca 700 tisíc muslimů; bez vyznání 20 %
Jazyky: úředním jazykem je italština, v některých částech země převažuje němčina, francouzština a slovinština
Obyvatelstvo pod hranicí chudoby: 19,6 %
Gramotnost: 99 %
Politika
Typ vlády: parlamentní demokracie
Samostatnost: od 17. března 1861
Hlava státu: prezident Sergio Mattarella (od 2015)
Šéf vlády: Giuseppe Conte (od 2018)
Volby: prozatím poslední volby se uskutečnily 4. března 2018, každých sedm let se konají nepřímé prezidentské volby.
Ekonomika
HDP na hlavu: 33 431 USD (odhad z r. 2020; ČR 23 344 USD 2018)
Měna: euro
Nezaměstnanost: 9,7 % (odhad 2019)
Geografie
Rozloha: 301 340 km²
Hranice: 1 899,2 km (s Rakouskem, Francií, Vatikánem, San Marinem, Slovinskem a Švýcarskem)
Charakter území: převažuje hornatý terén, v některých částech země přechází v rovinatý, u pobřeží se rozkládají nížiny
Podnebí: Alpy leží v mírném pásu s rozdíly mezi vrcholy hor a údolími. Pádská nížina má chladný vnitrozemský charakter. Zbytek území ovlivňuje středozemní klima s horkým suchým létem a mírnou zimou bohatou na srážky
Min. noční / max. denní teploty (°C) v Římě: leden–březen 2–4 / 12–16, duben–červen 7–14 / 19–27, červenec–září 17–14 / 31–27, říjen–prosinec 10−3 / 22–13
Nejnižší a nejvyšší bod: Středozemní moře (0 m) / Monte Bianco de Courmayeur (4 748 m)