Když se Země rozhněvá (4): Australské azbestové město duchů

Pokud jde o ekologická rizika způsobená lidskou činností, k těm nejnebezpečnějším patří těžba azbestu. Směs vláknitých křemičitanů se především díky své ohnivzdornosti v minulosti hojně využívala coby stavební materiál. Poté, co se prokázala její rakovinotvornost, se však dostala na černou listinu a dnes stojí používání azbestu v mnoha státech včetně Česka mimo zákon. Důsledky boomu z minulého století ovšem přetrvávají, jak dobře vědí třeba v australském Wittenoomu: Tamní úřady dokonce někdejší těžební oblasti srovnávají s Černobylem a hovoří o největší bezpečnostní tragédii v celé Austrálii. 

Rakovina najisto

Kontaminace azbestem dosahuje ve zmíněné lokalitě alarmujících rozměrů. Toxický materiál znehodnotil areál o rozloze 50 tisíc hektarů a osada byla v 70. letech cíleně vysídlena. Případné návštěvníky varují před vstupem výstražné cedule, a Wittenoom dokonce záměrně chybí v mapách. V roce 2016 tam oficiálně žili pouze tři lidé, neboť nebezpečí není ani zdaleka zanedbatelné. I krátké vystavení tak silně znečištěnému prostředí může mít závažné zdravotní následky, zejména v podobě rakoviny plic. 

TIP: Dvojnásob zamořený Černobyl: Odvrácená strana zájmu o město duchů

V důsledku intenzivní těžby, ukončené již před více než půlstoletím, zemřely podle oficiálních údajů řádově tisíce někdejších obyvatel. Úřady dnes přitom bojují s nebezpečným trendem: Rostoucí popularita extrémní turistiky totiž podněcuje uživatele sociálních sítí, kteří se předhánějí v publikování snímků pořízených při „zakázané“ návštěvě Wittenoomu.