Jurský mamenchisaurus z Číny měl krk šestkrát delší než žirafa
Nová analýza fosilních pozůstatků mamenchisaura potvrdila, že šlo o obratlovce s nejdelším krkem v celé živočišné říši
Druhohorní jura byla obdobím skutečných gigantů, mezi nimiž nad všechny čněli dlouhokrcí titanosauři a sauropodi. Jeden druh ale předčil i tyto druhohorní obry – Mamenchisaurus sinocanadorum, který obýval na sklonku jury před 162 miliony let území dnešní východní Asie, měřil na délku kolem 35 metrů a mohl vážit až 75 tun.
Fosilie tohoto gigantického sauropoda byly dosud objeveny na několika místech v Číně (například v proslulém geologickém souvrství Ša-si-miao) a v současnosti je rozlišováno až šest různých druhů tohoto rodu. Mezinárodní tým odborníků fosilie mamenchisaura nedávno podrobil nové analýze, jejíž výsledky zveřejnil odborný časopis Journal of Systematic Palaeontology.
Delší než autobus
Studium největších dinosaurů nebývá nejsnazší. Paleontologové obvykle narazí jen na neúplné fosilie, což je ostatně i případ fosilií Mamenchisaurus sinocanadorum, z něhož mají vědci k dispozici pouze lebku a část krku. Srovnání nalezených fosilií s dalšími známými sauropody nicméně vědcům umožnilo sestavit pravděpodobnou podobu mamenchisaura.
Z ní badatelé odvodili, že Mamenchisaurus sinocanadorum měl krk dlouhý přes 15 metrů. Dlouhokrký sauropod měl tím pádem krk zhruba šestkrát delší než žirafa, jejíž krk měří obvykle kolem tří metrů. Neznáme obratlovce, který by měl krk delší, a to včetně dalších zástupců skupiny sauropodů, kteří měli tělo podobné konstrukce jako mamenchisaurus. Mamenchisaurus sinocanadorum je tak v tomto směru zřejmě rekordmanem v celé živočišné říši.
Jak mohl tvor s takto monstrózním krkem fungovat? Krk sauropodů byl ve skutečnosti mnohem lehčí, než by se na první pohled zdálo. Sauropodi v něm totiž měli ohromné vzduchové vaky, tedy vzduchem vyplněné prostory propojené s plícemi, podobné těm, které známe u dnešních ptáků.
TIP: Sedm milionů let staré fosilie objasňují evoluci žirafího krku
Ačkoli prventví dlouhokrkosti Mamenchisaurus sinocanadorum se zdá nezpochybnitelné, neznamená to, že by šlo i o největšího dinosaura. Celkovým rekordmanem mezi dinosauřími obry je Patagotitan mayorum, sauropodní dinosaurus ze skupiny titanosaurů, který žil v dnešní Patagonii asi před 100 miliony let, v období křídy. Tento gigant podle vědců dosahoval délky až 37 metrů.
