Japonský generál Hideki Tódžó (2): Císařův neoblomný válečný štváč

Hideki Tódžó krátce působil jako kantor na vojenské akademii a v roce 1928 se dočkal povýšení na plukovníka a krátce poté velel 8. pluku. Projevoval se jako zastánce nových vojenských metod i modernizace výzbroje – roku 1930 dokonce předložil nadřízeným návrh reorganizace armády. Oproti nedávné době poupravil své chování vůči podřízeným a důstojníky učil, že mají být mužům „otcem i matkou“. Navštěvoval domovy vojáků svého regimentu, diskutoval s nimi o osobních problémech a nemajetným zařizoval půjčky. 

Předchozí část: Císařův neoblomný válečný štváč: Japonský generál Hideki Tódžó (1)

Proti všem

Roku 1934 se čerstvě povýšený generálmajor stal šéfem personálního oddělenína ministerstvu armády. Z této pozice horoval za to, aby se císařství přerodilo v „národní stát obrany“. V jedné z esejí uvedl: „Moderní válka vyžaduje stát, který může ovládat všechny aspekty života v politické, sociální i ekonomické sféře.“ Vymezoval se vůči Spojeným státům, Francii i Velké Británii, které vinil z „ideologické války proti Japonsku“.

Hřímal, že císařství musí na mezinárodní scéně stát vzpřímeně a šířit své vlastní morální principy, neboť „kulturní a ideologická válka je za dveřmi“. V polovině 30. let převzal Tódžó velení 24. brigády, avšak záhy jej čekal podstatně zajímavější kariérní postup – stal se šéfem vojenské policie posádky v Mandžusku. Z této pozice – coby zatvrzelý nacionalista a militarista – pomohl vojenským „jestřábům“ k získání kontroly nad elitní Kwantungskou armádou.

Střet pravicových frakcí

Právě v této době si též získal přezdívku kamisori neboli Břitva, a to pro své logické myšlení a schopnost rychlého rozhodování. Tyto přednosti obratně využíval při politických aktivitách, které z něj učinily jednoho z vedoucích členů konzervativní umírněné frakce Tóseiha. Radikálnější důstojníci s extrémistickým smýšlením se soustředili ve skupině Kodoha vedené Sadao Arakim, který měl v armádě v první polovině 30. let rozhodující politický vliv.

Obě frakce požadovaly expanzionismus v zahraniční politice a diktaturu na domácí půdě, nicméně se lišily ve způsobu, jímž hodlaly tohoto cíle dosáhnout. Rozpor vygradoval 26. února 1936, kdy armádní radikálové vyrazili do tokijských ulic, zaútočili na vládní úřady a povraždili několik ministrů. Tódžó se postavil proti povstalcům a pomohl trůnu jejich řádění potlačit. Jako velitel vojenské policie nařídil zatčení všech důstojníků Kwantungské armády podezřelých z podpory puče, následoval soud a popravy.

Vnitřní a vnější politika

Frakci Tóseiha se podařilo zbavit armádu nejradikálnějších důstojníků a obě vojenské kliky, které usilovaly o řešení hospodářsko-sociálních problémů Japonska jeho militarizací, se spojily, přičemž Tódžó stanul v jejich vedení. Popsané události jej navíc v roce 1937 vynesly do pozice náčelníka štábu Kwantungské armády. V této funkci zprvu považoval za svou hlavní povinnost přípravu na válku se Sovětským svazem, ale záhy věnoval veškerou energii chystané expanzi do severní Číny v čele s provincií Che-pej. Tokiu se zodpovídal za operace vedoucí k japonskému průniku do příhraničních regionů mezi Mandžukuem a Vnitřním Mongolskem. Tyto snahy vygradovaly v červenci 1937 ofenzivou, při níž Tódžó získal svou jedinou bojovou zkušenost v čele 1. samostatné smíšené brigády. 

TIP: Japonské válečné zločiny: Děsivé rituály krvelačných kanibalů

V roce 1938 povolali Tódžóa zpět do Tokia, aby sloužil jako náměstek ministra armády. Zakrátko převzal post generálního inspektora letectva a v červenci 1940 se stal dokonce ministrem války ve vládách prince Fumimara Konoeho. Ten si Tódžóa vybral proto, aby si zajistil podporu ozbrojených sil pro svou zahraniční politiku. Oba muži se ve svých názorech nicméně zdaleka ne vždy shodli. Tódžó upřednostňoval „přímou imperiální vládu“, projevoval se jako militantní ultranacionalista a bezmezně důvěřoval císaři. Konoe se v jemných finesách mezinárodní diplomacie orientoval o poznání lépe. Snažil se, aby Německo zprostředkovalo ukončení čínsko-japonské války, a zároveň vyvíjel nátlak na Británii, aby přestala podporovat Čínu. Usiloval o co nejlepší vztahy císařství nejen se třetí říší, ale i se Spojenými státy. 

Dokončení: Císařův neoblomný válečný štváč: Japonský generál Hideki Tódžó (3) (vychází v neděli 21. srpna)