Jak omezit produkci metanu u skotu? Stačí přidat do krmení mořskou řasu
Studie provedená výzkumníky z Kalifornské univerzity ukázala, že přidávání mořských řas do stravy pasoucího se skotu, může snížit emise produkovaného metanu až o 40 %.
Hospodářská zvířata přispívají asi 14,5 procenty ke globálním emisím metanu, podstatně účinnějšího skleníkového plynu, než je oxid uhličitý. Největší část tohoto množství přitom má přitom na svědomí říhající skot. Nejvíce metanu vyprodukují krávy pasoucí se na pastvině, protože jejich strava obsahuje více vlákniny z trávy.
Pokud by se povedlo omezit říhání skotu, mělo by to příznivý vliv na emise metanu v atmosféře. Se svými kolegy na tom pracuje Ermias Kebreab z Kalifornské univerzity v Davisu. Využívají k tomu mořskou ruduchu Asparagopsis taxiformis, která obsahuje organickou sloučeninu bromu bromoform (tribrommetan).
Na montanské pastvě
Dřívější výzkum odhalil, že přidávání mořské ruduchy do krmení skotu vede u krav k omezení produkce metanu. Kebreabův tým jako první otestoval působení mořské ruduchy v krmivu u pasoucích se krav. Výsledky pozoruhodného experimentu nedávno uveřejnil vědecký časopis PNAS.
Vědci zjistili, že tento relativně jednoduchý postup, který zahrnuje přidání pelet z mořské ruduchy do krmení, sníží produkci metanu u pasoucího se skotu o téměř 40 procent. Když je skot na pastvě, je obtížnější zajistit, aby se živil peletami s mořskou ruduchou. Dosavadní experimenty tohoto typu probíhaly u skotu v kontrolovaném prostředí, kde je snadné je přikrmovat těmito peletami.
Kebreab s kolegy v experimentu využili 24 volů chovaných na maso. Po dobu 10 týdnů podávali polovině z nich pelety s mořskou ruduchou a druhá polovina skotu sloužila jako kontrolní skupina. Protože šlo o skot na pastvě, živili se peletami dobrovolně. Přesto u nich došlo k výraznému omezení říhání metanu, aniž by to negativně ovlivnilo jejich zdraví nebo hmotnost.
Studie poukazuje na možnost zlepšit environmentální dopad chovu skotu, což je zvláště důležité v oblastech ohrožených změnou klimatu. Současně naznačuje, že zlepšení genetiky, krmení a zdravotní péče v chovu skotu v rozvojových zemích může přispět k udržitelnější produkci masa.