Intimní odhalení: Dlouhé i nezvyklé penisy živočišné říše

Pravda o sexu netopýrů

• netopýr večerní | unikát mezi savci

Měřítko úspěchu představuje v přírodě nejen schopnost přežít, ale hlavně předat své geny další generaci – čehož lze dosáhnout více způsoby, nicméně nejosvědčenější metodou se stalo rozmnožování. Naprostá většina složitějších organismů preferuje pohlavní styk a mnozí, včetně savců, potomky ani jinak zplodit neumějí. Jednu z nejefektivnějších cest, jak mohou savčí samci předat své družce pohlavní buňky, skýtá penis. Ne vždy je ovšem situace takto přímočará…

První mezi svými

S tělem měřícím 6–8 centimetrů a s rozpětím křídel okolo 38 centimetrů se netopýr večerní řadí k větším zástupcům druhu. Zmíněný letec se vyskytuje i na našem území a mimo jiné se pyšní neobvykle dlouhým penisem, jenž ve ztopořeném stavu odpovídá více než 20 % rozměru těla. Navíc je na konci podivně rozšířený, což vedlo vědce k úvaze, zda popsaná „odchylka“ spolu s nadstandardní velikostí údu nepůsobí netopýrům při kopulaci problémy. 

Odpověď přinesl záznam uvedených tvorů „v akci“: Video pořídil nizozemský nadšenec Jan Jeucken a bylo více než překvapivé. Během rozmnožování chytil samec družku za záda a zakousl se jí do zátylku, patrně aby se nehýbala. Poté se ztopořeným penisem prosmýkl kolem ocasní blány, aby se dostal k vulvě, načež proti ní úd pevně držel, ale nepronikl dovnitř. Když milostný akt po desítkách minut skončil, zůstalo břicho samice mokré, zřejmě od semene. Spermie se tak do pochvy musely dostat samy, neboť nedošlo k penetraci. Popsaný způsob rozmnožování není v přírodě neobvyklý a podobá se například „kloakálnímu polibku“ u ptáků – v případě savců jsme jej ovšem dosud neznali. (foto: Shutterstock)

V záplavě malých plejtváků

• plejtvák obrovský | dlouhý, ale tenký

Nejdelším údem z celé fauny vybavila příroda nepříliš překvapivě toho největšího tvora: Plejtvák obrovský běžně dorůstá délky přes 20 metrů a hmotnosti až 150 tun, přičemž jeho penis měří průměrně necelých 250 centimetrů, ale může atakovat i hranici tří metrů. Při obvyklé šířce 36 centimetrů je ovšem poměrně tenký. Zmíněný kytovec má také obří varlata: Jedno váží mezi 45 a 70 kilogramy, čemuž odpovídá rovněž množství vyprodukovaného ejakulátu – bývá ho až 20 litrů. (foto: Shutterstock)

Čím víc žaludů, tím lépe

• ježura australská | čtyři žaludy

Nejprimitivnější skupinu savců reprezentují ptakořitní. Nerodí živá mláďata, ale kladou vejce jako ptáci. Stejně tak mají kloaku, tedy rozšířenou část konečníku, kam ústí pohlavní orgány, močová trubice i střevo. Vedle známého ptakopyska k nim náležejí rovněž ježury, jež dostaly do vínku mimo jiné fascinující penis: Je zakončený hned čtyřmi žaludy, ale při kopulaci se uplatňují současně jen dva na jedné polovině údu a zbylá dvě zakončení se dostávají ke slovu zase příště. (foto: Shutterstock)

Opora nemůže škodit

• medvěd lední | kost v penisu

Mnoho savců má úd vyztužený tzv. penisovou kostí, která jim pomáhá při kopulaci. Dobře se vyvinula u šelem, přičemž u ledních medvědů měří v průměru 19 centimetrů. Najdeme ji rovněž u hlodavců, netopýrů, hmyzožravců či primátů, včetně šimpanzů, kteří ji však mají poměrně malou. U člověka se během evoluce ztratila a podle vědců za to může přechod lidí k monogamním svazkům: Doba kopulace se tak totiž zkrátila a samec už při ní nemusel odhánět konkurenty. (foto: Shutterstock)

Ani krunýř je nezastaví

• pásovec velký | problematický dosah

Ačkoliv mají mnozí savci penis delší než pásovci, při zohlednění velikosti těla se zmínění pozoruhodní tvorové rozhodně nemají za co stydět. Udává se, že ztopořený úd dospělých jedinců dosahuje v závislosti na druhu jedné až dvou třetin jejich celkové délky. U pásovce velkého tak měří i 40 centimetrů. Důvod spočívá patrně v zavalitém těle samice, které pokrývá mohutný krunýř. Bez nadstandardního údu by se tedy kopulace jednoduše nemohla odehrát, jelikož by samci nedosáhli k pochvě. (foto: Shutterstock)

Přirození na talíři

Pokud je něco jedlé, pak také nepochybně existuje někdo, kdo to zkonzumuje – a penis netvoří výjimku. Čínská medicína například doporučuje pojídat tygří údy coby afrodiziakum či lék na erektilní dysfunkci a lidé jsou za ně ochotní platit horentní sumy. Výzkum nicméně žádný zdravotní přínos jejich konzumace nepotvrdil a ve většině zemí jde kvůli ochraně ohrožených šelem o zapovězenou praktiku. Běžně jsou však k dostání penisy jiných zvířat: například kozí, který obsahuje málo tuku a údajně chutná jako zvěřina, nebo býčí, jenž se ovšem musí dobře pokousat, případně ovčí.

Krvavý dezert

V Asii dokonce existují restaurace zaměřené na pokrmy z údů rozmanitých živočichů. Známé jsou však i případy konzumace lidského pyje. Neblaze proslul německý kanibal Armin Meiwes, který v roce 2001 uřízl penis „dobrovolníkovi“ Berndu Brandesovi, načež jej dvojice povečeřela osmahnutý se solí, pepřem, česnekem a muškátovým oříškem. Meiwes poté Brandese na jeho vlastní žádost zabil a postupně pojídal i další části těla oběti, uchovávané v mrazáku… (foto: Profimedia)