Hranice v plamenech (1): Čarodějnické procesy ve Velkých Losinách a v Šumperku
Nejslavnějším případem perzekuce čarodějnic v českých zemích byly procesy, které se odehrály v letech 1678–1696
O velikonocích roku 1678 se stará žebračka Marie Shuhová z Vernířovic vydala na velikonoční mši do kostela v nedalekém Sobotíně. Při obřadu přijímání hostie jí však nespolkla, ale potají vyplivla a schovala do modlitební knížky. Když se pokusila z kostela vytratit, dopadla jí na rameno ruka kostelníka Bittnera. Ten vyděšenou ženu odtáhl před faráře Matyáše Eusebia Schmitda, a „bezbožný čin“ knězi udal. Rozzuřený farář jej neprodleně oznámil panskému hejtmanovi Vinarskému, který spěchal s novinou ke své paní.
Rozpoutané peklo
Angelica Anna Sibyla, hraběnka z Galle spravovala velkolosinskou a vimperskou část žerotínského panství po svém zesnulém bratrovi Přemkovi III. do doby plnoletosti Přemkových synů Maxmiliána Františka a Jakuba Jáchyma. Zpráva o možné čarodějnici jí vyděsila a tak okamžitě poručila, aby byl zorganizován inkviziční tribunál, který měl případ vyšetřit. Zámecký hejtman začal hledat vhodného vyšetřovatele a dověděl se, že v Olomouci žije jistý advokát, jenž má ve vyšetřování čarodějnic více než čtyřicetiletou praxi. Oním veteránem čarodějnických honů byl stárnoucí, téměř pětašedesátiletý právník Jindřich František Boblig z Edelstadtu.
S povolením pražského apelačního soudu byl založen zvláštní inkviziční tribunál. Vedle předsedajícího Bobliga ho tvořilo pět vysokých žerotínských úředníků: zámecký hejtman Vinarský, rytmistr Kristián Mayer, purkrabí František Václav Vraný, správce hamrů Jan Richter a lesmistr Kryštof Seidler. Příšerné divadlo, jež mělo přivést na hranici téměř stovku lidí, mohlo začít.
Po dobrém i po zlém
Marii Shuhové stačilo, aby jí kat ukázal v mučírně nástroje tortury. Ihned se pod ní podlomila kolena, až ji katovi pacholci – Jakubův bratr Bartoloměj a syn Hans – museli podepřít. V šoku všechno řekla. Krádež posvěcené hostie si u ní „objednala“ losinská porodní bába Dorota Groërová, která jí chtěla podat své nedojící krávě. Věřila totiž v její magické účinky. Po jejím zatčení a výslechu vyšlo najevo, že tak jednala na radu staré Doroty Davidové z Vernířovic.
Dokončení: Hranice v plamenech (2): Čarodějnické procesy ve Velkých Losinách a v Šumperku
Boblig naléhal na hraběnku, aby povolila torturu. Když odmítla, vytáhl na ní svůj nejsilnější triumf: celé panství je prolezlé čarodějnictvím a odhalení celého spiknutí by mohlo vznést světlo do nevyjasněného úmrtí jejího bratra Přemka ze Žerotína. Angelica Anna z Galle svolila. Ačkoliv k zatýkání a prvním výslechům došlo na počátku roku 1679, tortura byla využívána až od května. Čekalo se na formální rozhodnutí pražského apelačního soudu. A stejně tak musel apelační soud potvrdit i rozsudky smrti, které byly nad ženami vyneseny. Proto se hranice pro jejich upálení začaly stavět až v červenci.
