Hlavou proti zdi: Námořní bitva v průlivu Surigao 1944 (2)

První kontakt japonských a amerických námořních sil nastal 24. října 1944 ve 22:15 hodin. Torpédové čluny na jižním okraji průlivu spatřily japonské lodě plující na sever a mezi 22:30 a 2:00 podnikly sérii útoků ve stylu „udeř a zmiz“. Japonské torpédoborce se snažily útočníky zahnat palbou ze všech zbraní. Nejméně sedm člunů se jim podařilo poškodit, ani jeden z nich však nepotopily.

Předchozí část: Hlavou proti zdi: Námořní bitva v průlivu Surigao 1944 (1)

Úspěch neslavili ani Američané – ani jedno z vypuštěných torpéd nezasáhlo cíl. Torpédové čluny nicméně umožnily Oldendorfovi sledovat Nišimurův pohyb a vnesly mezi jeho lodě zmatek.

Moře plné torpéd

Ve 2:15 japonské lodě na vzdálenost asi 30 km zachytil radar na palubě křižníku Louisville. Současně s tím vyrazila do útoku první sekce torpédoborců. Těsně před třetí hodinou ranní se Remey, McGowan a Melvin přiblížily na méně než 8 km a vypustily 27 torpéd. Zpozorovaly je přitom hlídky na palubě torpédoborce Šigure, po čemž následovala dvojice nepřesných salv z hlavních baterií Fusó i Jamaširo.

Než mohli japonští střelci své cíle řádně zaměřit, dorazila americká torpéda. Dvě z nich ve 3:08 udeřila do pravoboku Fusó a způsobila zaplavení strojovny č. 1. Exploze rovněž protrhla jednu z palivových nádrží a rozpoutala na palubě rychle se šířící požár. Téměř současně zaútočila ze západu druhá skupina torpédoborců, která vypustila dalších 20 torpéd.

US Navy skóruje

I nyní měli Američané šťastnou mušku – torpédoborec Jamagumo vyletěl do povětří po třech zásazích, zatímco Asagumo přišel o celou příď a Mičišio znehybnila trefa do strojovny. Čtvrtou zasaženou lodí se stala Jamaširo, exploze ve střední sekci levoboku ale kromě částečného zaplavení nenapáchala větší škody. Jedno z torpéd našlo i torpédoborec Šigure, naštěstí pro jeho posádku se ale vinou vadné roznětky pouze neškodně odrazilo.

Americké torpédoborce následně zahájily radarem řízenou palbu ze svých 127mm děl, kterou poslaly ke dnu těžce poškozený Mičišio a několikrát zasáhly křižník Mogami. Poté se stáhly z dostřelu a uvolnily prostor druhé vlně torpédoborců, která ve 3:24 vypustila deset torpéd. Jedno z nich zasáhlo Jamaširo do zádi a jeho exploze způsobila zaplavení kotelen na levoboku. Bitevní loď musela zpomalit, stále však zůstávala bojeschopná. Japonci útočníkům odpověděli vlastními salvami torpéd a střelbou, leč bez úspěchu.

Smršť granátů

Na palubě hořící Fusó se mezitím opravárenské čety marně snažily loď zachránit. Její kapitán Masami Ban nařídil otočit loď na jih ve snaze najet na mělčinu u nedalekého ostrova Kanihaan, voda ale do trupu pronikala příliš rychle a ve 3:20 musel Ban vydat rozkaz k opuštění lodi. Než stihla posádka evakuaci dokončit, loď se ve 3:45 převrátila. Unikající palivo vytvořilo okolo vraku ohnivé pole, ve kterém nalezla smrt velká část těch, kterým se podařilo loď opustit. Z celkového počtu 1 900 členů posádky jich tak zahynulo více než 1 600 včetně kapitána.

Dokončení: Hlavou proti zdi: Námořní bitva v průlivu Surigao 1944 (3)

Z Jižního svazu v tu chvíli zbývala jen poškozená Jamaširo, lehce poškozený Mogami a jediný bojeschopný torpédoborec. Nišimura přesto nezavelel k ústupu – o dvě hodiny dříve se totiž konečně spojil s Šimou a zřejmě si myslel, že se k němu Šima připojí a pomůže mu probít se průlivem. Ve 3.51 se ale severní obzor rozzářil záblesky z děl Oldendorfových bitevních lodí a křižníků.