Dvanáctá proti Tirpitzovi: Britské zvláštní ponorkové operace v Norsku (2)

Bojové nasazení britské 12. ponorkové flotily čítá jen několik akcí. Malá speciální jednotka ale prokázala svůj užitek už v první operaci, kterou významně ovlivnila strategickou situaci v chladných severních mořích, a neztratila se ani později

02.09.2018 - Alois Bělota



Když Raaby oznámil, že se německá flotila vrátila, vydalo se šest miniponorek 11. září na cestu. Kapitán Banks přepravu opravdu vyřešil vlekem za klasickými ponorkami Truculent, Trasher, Seanymph, Syrtis, Stubborn a Sceptre, což ale způsobilo jisté potíže. Použitá 200 m dlouhá lana z manilského konopí nasákla vodou, při plavbě nad hladinou měla tendenci sebou škubat a hlavně praskat.

Předchozí část: Dvanáctá proti Tirpitzovi: Britské zvláštní ponorkové operace v Norsku (1)

Potíže na cestě 

Lepší způsob dopravy však nikoho nenapadl, takže spřežení měla většinu času strávit pod vodou, kde byl pohyb přece jenom o poznání plynulejší. Na hladinu se čluny vynořovaly jen na několik nočních hodin potřebných k vyvětrání a dobití akumulátorů. Aby se námořníci v miniponorkách nevyčerpali už během přesunu, plavily se „bojové“ posádky v relativním pohodlí velkých člunů a jejich místa prozatím zaujaly přepravní posádky, v nichž z pochopitelných důvodů chyběl potápěč. Teprve po přiblížení seskupení k cíli mělo dojít k vystřídání, přičemž přestup z jedné ponorky na druhou byl důkladně nacvičený.

Během operace, která dostala krycí název Source měly čluny X-5, X-6 a X-7 zaútočit na Tirpitz v Kaafjordu, X-8 dostala za cíl těžký křižník Lützow v Langfjordu a X-9 a X-10 měly zlikvidovat obrněnec Scharnhorst také v Kaafjordu. Akce se skládala z pěti etap. První spočívala v plavbě samotné, druhá v přiblížení, třetí znamenala útok, čtvrtá návrat do výchozího prostoru a pátá cestu domů.

První ztráty

Problémy se ale dostavily už v první části plánu. Přepravní posádka X-7 si naštěstí všimla klesající hodnoty na hloubkoměru značící přetržení lana a na poslední chvíli dokázala přimět svůj člun k návratu nad hladinu. Po několika nepříjemných desítkách minut našla mateřskou ponorku Stubborn a potápěč bojové posádky Robert Aitken navázal nové lano.

Stejné štěstí neměla posádka X-9, která kdesi na 69. rovnoběžce navěky zmizela v hlubinách. Také X-8 se z lana utrhla a tažný člun hledala celý den. Přitom posádka zjistila, že do obou náloží teče, a i když nakonec svou ponorku Seanymph našla, po prohlídce nálože odhodila. Tím ztratila bojeschopnost a po poradě důstojníků byla záměrně potopena. Tím pádem z operace Source vypadl jeden z cílů – těžký křižník Lützow. Ostatní spřežení však pokračovala dál. 

Tři odvážlivci

Před norským pobřežím se vyměnily posádky zbývajících čtyř člunů, rozloučily se a vypluly vstříc svému osudu. Nejdřív je čekala plavba na hladině, a ačkoli námořníci museli proniknout přes minová pole, jednalo se o poměrně bezpečný úsek, protože malým člunům s nepatrným ponorem nemohly miny ukotvené v hloubce čtyř až pěti metrů ublížit. Přesto X-7 jen se štěstím unikla zkáze, když se na poslední chvíli vyhnula mině, která se z lana utrhla a driftovala po hladině.

Dokončení: Dvanáctá proti Tirpitzovi: Britské zvláštní ponorkové operace v Norsku (3) 

Po překonání této první překážky však ze hry vypadla X-10. Nejdřív se porouchal periskop, potom kormidla a nakonec vysadil i elektromotor. Útok tudíž nepřicházel v úvahu, a tak se malý člun vrátil k mateřské ponorce Sceptre a i on byl záměrně potopen. Zbývající tři trpasličí ponorky dál pluly k pobřeží, a když vyšlo slunce, ponořily se a celý den pokračovaly v pomalé plavbě pod vodou.

  • Zdroj textu

    II. světová

  • Zdroj fotografií

    Wikipedia


Další články v sekci