Dračí kámen v Arménii odhaluje podivnou genetickou hádanku

V Arménii, v jižní Gruzii nebo ve východním Turecku lze narazit na zvláštní menhiry či stély, kterým se říká dračí kameny (také Višapakar nebo Višap). Nacházejí se v odlehlejších oblastech a celkem jich bylo objeveno okolo 150. Jejich stáří se různí, některé z nich ale pocházejí až z doby bronzové. 

Bývají vytesané z jediného kusu kamene, obvykle jsou vysoké tři až pět metrů a zdobí je obrazy různých zvířat. Podle vyobrazených živočichů rozlišují archeologové tři druhy dračích kamenů  – nejběžnější jsou rybí kameny (piscis), dalšími jsou kameny s vyobrazením dobytka (vellus), zachycující nejčastěji kozy, ovce nebo krávy a hybridní kameny s vyobrazením ryb i dobytka. Účel dračích kamenů byl zřejmě rituální, jejich přesný smysl ale není úplně jasný. Podle místních pověstí se do podob vyobrazených zvířat proměňují draci z hor, považovaní za strážce vody a hromu.

Pohřeb pod dračím kamenem

V roce 1980 byl na starověkém pohřebišti Hamaliri taratsk, nacházejícím se nedaleko arménské vesnice Lčašen, objeven dračí kámen s vyobrazením dobytka. Archeologové pod ním nalezli keramické střepy a další artefakty společně s ostatky ženy a dvou novorozenců. Kosti ženy byly již v době objevu převezeny k dalšímu výzkumu do Sovětského svazu, kde později zmizely neznámo kam. Na místě zůstaly jen dětské kosti označované jako Dragon1 a Dragon2. 

Vědci předpokládali, že dětské ostatky patří dvojčatům, analýzy DNA ale prozradily, že jejich příbuznost je mnohem komplikovanější. Kosti patří dvěma dívkám starým maximálně dva měsíce, které byly pohřbeny mezi lety 1616 a 1503 před naším letopočtem. Podle vědců sdílejí asi 25 procent DNA, což je zvláštní. Takto příbuzné si mohou být například babička s vnučkou nebo teta s neteří, což lze z logiky věci vyloučit. Vědci se proto přiklánějí k možnosti, že šlo o nevlastní sestry, které zemřely společně. V takovém případě by šlo o případ extrémně vzácné heteropaternální superfekundace, kdy žena porodila dvojčata se dvěma různými otci. 

Odpověď na tuto genetickou záhadu by mohly přinést kosti pohřbené ženy, ty ale vědci k dispozici bohužel nemají. Teoreticky by obě dívky mohly být pohřbené v různé době, vědci ale tuto možnost (s ohledem na další nálezy v oblasti) nepovažují za pravděpodobnou. Podrobnosti výzkumu vědci zveřejnili v odborném časopisu Journal of Archaeological Science: Reports.

Přestože se příbuzenské vztahy pohřbených dívek patrně rozluštit nepodaří, objev je podle vědců zajímavý jak z hlediska archeologického, tak i z hlediska genetického. V Arménii pozdní doby bronzové i na tomto konkrétním nalezišti jsou pohřby velmi dětí vzácné a pohřeb dvou novorozenců spojený s monumentální stélou je zcela ojedinělý.