DNA parazitů odhaluje historii rybí populace ve španělském horském jezeře Redon
Vědci pomocí DNA rybích parazitů zjistili, že španělské horské jezero Redon bylo pravděpodobně zarybněno už ve 7. století – o stovky let dříve, než se dosud předpokládalo.
Horská jezera bývají oddělená od okolní krajiny řadou přirozených překážek, které v minulosti bránily tomu, aby do nich pronikly ryby. Pak se do toto ale vložili lidé, kteří ryby úmyslně šíří. Podle historických pramenů se v evropských horských jezerech objevily ryby až během 14. a 15. století. Tyto záznamy se ale týkají především právních a obchodních záležitostí a nejsou tím pádem úplně věrohodné, pokud jde o počátek chovu ryb v daném jezeře.
Elena Fagínová ze španělského výzkumného centra CREAF (Centro de Investigación Ecológica y Aplicaciones Forestales) a její kolegové prozkoumali počátek chovu ryb v španělském horském jezeře Redon v Pyrenejích, které se nachází v nadmořské výšce 2 234 metry. Použili k tomu analýzy dávné DNA, kterou izolovali ze sedimentů jezera (sedDNA).
Historie ryb v jezeře Redon
Vědce nezajímala přímo DNA ryb, kterou ostatně v sedimentech ani neobjevili, ale DNA rybích parazitů. Cenná pro ně byla především DNA prvoků bičivek z příbuzenstva krásnooček. Z DNA parazitů vyčetli, že jezero Redon bylo pravděpodobně zarybněno už od 7. století našeho letopočtu. Uvedená doba odpovídá pozdně římskému a vizigótskému obyvatelstvu, které v té době intenzivně využívalo hory jako pastviny, především pro ovce. Potvrzují to také archeologické nálezy v této oblasti a důkazy o zvýšené primární produkci jezera, které souvisejí s detekcí fotosyntetických pigmentů. Podrobnosti výzkumu DNA rybích parazitů v horském jezeře uveřejnil vědecký časopis Nature Communications.
Badatelé upozorňují, že podle důkazů zůstávala populace ryb v jezeře Redon víceméně konstantní, bez ohledy na změny okolní lidské populace. V současnosti v něm žije asi 60 tisíc pstruhů obecných. Výzkum Fagínové a spol. potvrzuje, že DNA má velký potenciál pro výzkum historických aktivit v krajině i vztahu mezi lidskými sídly a vysokohorskými ekosystémy.
