Tělo nezapomíná: Přeživší bombového útoku si roky nesou biologické následky
Výzkum ukazuje, že trauma z teroristického útoku v Oklahoma City zanechalo u přeživších stopy nejen na duši, ale i v biologii jejich těl.
Před 30 lety, v dubnu 1995, se odehrál teroristický útok na Federální budovu Alfréda Murraha v centru Oklahoma City. Masivní exploze nákladního automobilu s několika tunami improvizované výbušné směsi si vyžádala 168 mrtvých a 853 zraněných. Šlo o ohromný šok, z něhož se lidé dlouho vzpamatovávali.
Události jako je tato zanechávají na lidech šrámy fyzické i psychické, někdy na velmi dlouhou dobu. Nový výzkum, který vedli odborníci Oklahomské univerzity, ukazuje, že to platí i pro biologii přeživších. Těla lidí, kteří prožili podobnou katastrofu, si „pamatují“ prožité trauma, i když fyzické a psychické následky víceméně odezní.
Dědictví katastrofy
Phebe Tuckerová a její kolegové měli možnost analyzovat údaje zjištěné zhruba sedm let po útoku v Oklahoma City. Šedesáti fyzicky zdravým přeživším tehdy změřili řadu fyziologických parametrů, včetně srdečního tepu a tlaku, hladiny stresového hormonu kortizolu a imunitních proteinů cytokinů.
Naměřené hodnoty přeživších útoku poté vědci porovnali s kontrolní skupinou 23 zdravých dospělých, kteří nebyli přímo vystaveni zmíněnému útoku. Výsledky výzkumu biologických následků zničujícího teroristického útoku publikoval odborný časopis Prehospital and Disaster Medicine.
Badatelé zjistili, že co se týče symptomů posttraumatické stresové poruchy a deprese, mezi testovanými skupinami nebyl rozdíl. Překvapením také bylo, že přeživší útoku měli nižší hladinu stresového hormonu kortizolu, který přitom řídí reakci na stresové situace. Přeživší také měli vyšší krevní tlak a pomalejší srdeční tep. Rozdíly byly i v cytokinech, jejichž stav u přeživších odpovídal spíše nemoci, i když byli zdraví. Ukazuje se, že teroristický útok člověka změní i na biologické úrovni.
