Dávná peruánská říše Huari používala k diplomacii alkoholické a halucinogenní nápoje

Dávná předkolumbovská říše Huari se rozkládala v západní části dnešního Peru, od pobřeží Pacifiku až k vrcholkům And. Zahrnovala i území kultury Nazca s jejich slavnými geoglyfy. Huari vznikla kolem roku 500 našeho letopočtu a postupně splynula s významným centrem té doby Tiahuanacem, které s ní sousedilo na jihu. Kolem roku 800 ale přišel postupný úpadek a kolem roku 1000 říše Huari mizí z historie v kolotoči zmatků, násilností a bojů.

Archeologové, kteří pracují na lokalitě Quilcacampa, bývalé předsunuté pevnosti pozdního období říše Huari z 9. století, narazili během vykopávek na pozůstatky velkolepé hostiny. Z průzkumu objevených zbytků přesvědčivě vyplývá, že se na hostině popíjelo pivo z plodů pepřovce obecného (Schinus molle), do něhož byly přimíchána halucinogenní semena „vilca“ z lusků stromu Anadenanthera colubrina z čeledi bobovitých.

Omamné pivo

Vznikl tím velmi speciální nápoj, který zřejmě mezi účastníky „večírku“ navodil příjemně psychedelickou náladu. Bobulím v luscích Anadenanthera colubrina se někdy též přezdívá „kouzelné fazole“ – obsahují totiž bufotenin – halucinogenní alkaloid známý z výměšků ropuch, a také dimethyltryptamin (DMT) – další přírodní halucinogen podobný LSD nebo psilocybinu. 

Podle archeologů se akce nejspíš účastnili nejen příchozí z říše Huari, ale i místní lidé. Taková situace byla v té době nezvyklá – obvykle totiž platilo, že si tehdejší elita nechávala halucinogeny pro sebe. V jižním Peru byla navíc semena „vilca“ cennou komoditou, protože nejbližší stromy tohoto druhu byly vzdálené zhruba 400 kilometrů.

TIP: Amazonský psychedelický koktejl pomáhá v léčbě extrémních depresí

Odborníci se domnívají, že na sklonku vlády říše Huari halucinogeny přestaly být výsadou elity a posloužily v politice. Představitelé Huari se prostřednictvím omamného piva zřejmě snažili získat přízeň obyvatelstva na nově obsazených územích. Je to patrné i na architektuře Huari. Jak se říše rozrůstala, její architektura stále častěji zahrnovala i místa určená pro slavnosti.