Relativní stabilita pozice rotační osy Země v prostoru je jedním z důležitých faktorů pro rozšíření života tak, jak jej známe. Poloha osy se sice mění, ale tyto změny probíhají buď velmi pomalu (například precese má periodu 26 tisíc let), nebo jen s malým rozkmitem (tzv. nutace či obecný pohyb pólu).
TIP: Planety jako magnety aneb Kde se bere tajemná magnetosféra?
Polohu rotační osy stabilizuje relativně těžký Měsíc. Kdyby se její pozice náhle změnila, značně by to ovlivnilo oslunění na všech místech planety. Například zemská osa kolmá k oběžné rovině by znamenala ztrátu střídání ročních období a klima by se lišilo pouze se vzdáleností od rovníku a s nadmořskou výškou. Teplotní rozdíly by byly nejspíš v rámci zeměkoule vyrovnanější. Naopak druhou krajnost by přinesla rotační osa položená v rovině oběhu (jako u Uranu): Nastaly by výraznější extrémy, neboť by téměř půl roku zůstávala vždy jedna hemisféra od Slunce odvrácená a poté zas přivrácená.
