Co bude dál s kontroverzním nacistickým křížem u Kořenova?

Na podzim roku 1944 se již nezadržitelně blížil konec třetí říše. Wehrmacht šel od porážky k porážce a Spojencům se postupně dařilo osvobozovat dlouho okupovaná území. Říšská župa Sudety stejně jako protektorát Čechy a Morava sice zatím pro Němce představovaly relativně klidné zázemí, nicméně i tam museli realisticky uvažující lidé tušit, že válka již nebude mít dlouhé trvání. 

Život jako dřív

Tuto skutečnost však mnoho nacistických fanatiků odmítalo přijmout. Doufali v obrat, v masivní nasazení zázračných zbraní, popřípadě v uzavření separátního míru se západními mocnostmi a v pokračování boje proti Sovětskému svazu. Dále tak probíhal i výcvik vojáků či politická školení členů NSDAP. 

Na Jablonecku využívala nacistická strana jako jedno ze svých školicích a rekreačních středisek chatu Rösslerbaude pod vrcholem hory Stefanshöhe (dnes Hvězda, 959 m n. m.). Nedaleko od ní vyrostl právě během podzimu 1944 nacistický památník sestávající z velkého žulového Železného kříže se svastikou uprostřed a doplněného velkými kameny tvořícími pietní místo padlých německých vojáků z blízkého Kořenova a okolí. Samotný kříž se nacházel na vyvýšeném místě ve svahu hory tak, aby byl z daleka viditelný.

Noviny informují

Článek z tehdejších novin Gablonzer Tagblatt otištěný 21. října 1944 vznik tohoto místa osvětluje: „V hluboké úctě k německým vojákům a jejich hrdinství byl po měsíci víkendových prací účastníky školení NSDAP, vedoucími buněk a bloků a členy strany vztyčen vedle rozhledny Stephanshöhe u okresního školicího střediska důstojný památník hrdinům padlým v obrovské, pět let trvající válce za naši svobodu. (...) Každý místní skupinový vedoucí přinesl ze své oblasti jeden balvan coby symbolický náhrobní kámen. (...) Vztyčením tohoto památníku může naše vlast vzdát našim hrdinům nejhlubší úctu a dík, ačkoliv boje stále ještě zuří. Tento háj hrdinů by se měl stát tichým poutním místem naší vlasti.“ 

Háj hrdinů

O dva dny později pak stejné noviny uveřejnily v článku s titulkem Nakonec zvítězí ten, kdo neustoupí i projev, který při slavnostním odhalení tohoto památníku pronesl před politickými vedoucími okresu Jablonec župní vedoucí Konrad Henlein. V proslovu burcoval k obraně třetí říše a přesvědčoval soukmenovce, že je třeba bojovat až do konečného vítězství. Nebyla to přitom jen slova do větru. V tomtéž článku bylo oznámeno, že okresní vedoucí NSDAP Wilhelm Dressler dal pokyn k vytvoření evidence mužů ve věku 16–60 let, kteří se měli podílet na zformování místní domobrany. 

Ani Volkssturm, ani zázračné zbraně však nacistické Německo nezachránily, přišlo jaro 1945 a s ním i osvobození českých zemí. Již 8. května se tříčlenná česká hlídka víceméně úspěšně pokusila střelbou odstranit svastiku ze středu žulového kříže. V červnu nebo červenci pak na místo dorazila početná skupina převážně věřících vlastenců z Turnova, kteří tam nejprve zpívali národní písně, následně se pomodlili, zapěli hymnu a společnými silami pak symbol Železného kříže svalili z podstavce, načež se tento rozlomil na několik kusů.

Co bude dál?

Poté upadlo torzo památníku na dlouhá desetiletí do zapomnění. Teprve v roce 2011 jej obnovila skupina osob později známá jako spolek Jizeran. Podle odpůrců se tak stalo ilegálně bez svolení majitele pozemku, kterým je Česká republika, správcem pak Správa Krkonošského národního parku (KRNAP). V následujících letech se kříž stal několikrát cílem nejrůznějších útoků, například v loňském roce jej někdo natřel narůžovo. Na vhodnosti reinstalace se neshodovali ani renomovaní historici nebo zainteresované instituce. Někteří požadovali sejmutí kříže a jeho umístění do některého z muzeí v okolí, jiní naopak poukazovali na fakt, že pokud byl památník již jednou obnoven, měl by zůstat na svém místě. 

TIP: Prostě Henlein! Kdo byl muž, který osudově zasáhl do života sudetských Němců?

„Spravedlnost“ vzala do rukou v noci z 24. na 25. března dosud neznámá skupina osob, která kříž vandalsky strhla. Po pachatelích nyní pátrá policie a o osudu opětovně rozlomeného památníku rozhoduje Správa Krkonošského národního parku. Zatím posledním vývojem v době dokončování tohoto článku byl převoz částí kříže do muzea ve Vrchlabí, podle mluvčího KRNAP však zatím rozhodnutí o jeho dalším osudu nepadlo. V úvahu dle jeho slov přicházejí všechny možnosti od reinstalace přes uložení v depozitáři až po zničení kříže. O historický artefakt projevilo zájem i Severočeské muzeum v Liberci.