Civilizační choroby? Kdeže! Také pračlověka trápil zubní kaz

Čisté životní prostředí, zdravá střídmá strava a dostatek pohybu ve volné přírodě. Tak idylicky si malujeme život našich dávných předků. Od této představy je už jen kousek k přesvědčení, že se civilizační choroby vynořily teprve relativně nedávno a v pravěku lidé jen kypěli zdravím. Jenže archeologické nálezy svědčí o něčem jiném…

Rakovina a spol.

Nález deformované kosti v chorvatské jeskyni Krapina dokazuje, že rakovina sužovala neandrtálce už před sto dvaceti tisíci lety. Tělo pravěkého horala Ötziho přečkalo v alpském ledovci pět tisíc třista let a vědci z něj vyčetli, že už tehdy trpěli lidé rozsáhlým kornatěním tepen, trápily je bolesti zad a další neduhy. Ötzi byl kromě jiného také nakažen cizopasnými červy.

Zvýšený výskyt zubního kazu spojovali vědci s nástupem zemědělství před deseti tisíci roky. Lidé začali ve větším množství konzumovat potraviny z obilí. Škrob z různých kaší a z chlebových placek jim ulpíval na zubech a množily se na něm bakterie. Tito mikrobi rozkládají cukry a vytvářejí přitom poměrně silné kyseliny. Kyselé prostředí naleptá zubní sklovinu a zub se začne kazit. O bolesti zubů věděl dost a dost i horal Ötzi. Pohled do jeho úst by dnešního zubního lékaře rozhodně nepotěšil.

Lovci se zkaženými zuby

Nejnovější studie týmu vedeného Isabelle De Grooteovou z londýnského Natural History Museum odhalila, že zubní kaz byl široce rozšířen už v dobách, kdy se lidé ještě živili lovem zvěře a sběrem planých rostlin. Na populaci pravěkých lovců a sběračů se zkaženými zuby narazili vědci v marocké jeskyni Grotte des Pigeones u Taforaltu. Prověřili chrup celkem dvaapadesáti nebožtíků, kteří byli v jeskyni pohřbeni před patnácti tisíci až třinácti tisíci sedmi sty lety. Více než polovina zubů měla kaz. Jen tři lidé z Taforaltu zemřeli se zcela zdravými zuby. Tak špatný stav chrupu je typický spíše pro současnou populaci, která konzumuje v potravinách i nápojích velká množství čistého cukru. 

„Poprvé jsme narazili na populaci, která se ještě neživila zemědělstvím, nepěstovala obilí a přesto měla tak vysoký výskyt zubního kazu,“ komentuje De Grooteová výsledky studie zveřejněné v předním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. 

Viník? Oříšky a žaludy!

Co tedy lidem z Grotte des Pigeones zkazilo zuby? Odpověď nabídly samotné kazy. Vědci v nich odhalili mikroskopické zbytky piniových oříšků a sladkých žaludů ze severoafrických dubů. Archeologové nalezli v jeskyni i kamenné mlýnky, na kterých si pravěcí lidé mleli z oříšků a žaludů mouku pro přípravu kaší a placek. Tato potrava byla bohatá na cukry podobně jako obilí. Proto čelili jedlíci oříšků a žaludů z Taforaltu nezanedbatelnému riziku vzniku zubního kazu.