Cesmíny plné kouzel: Magické vánoční stromy z tropů
Cesmíny jsou stálezelené nebo opadavé stromy a keře. Většina ze 400 známých druhů roste v tropech – vyskytují se v jihovýchodní Asii, ve Střední a Jižní Americe, v Indii, v Africe a na Madagaskaru. Jen několik druhů je rozšířeno i do mírného pásma
Na cesmínách je zajímavé, že zaujaly významné místo v magii – a to nezávisle na sobě hned na třech kontinentech. Jednotlivé druhy byly využívány jak starověkými národy v Evropě, tak i Indiány v Americe a jako léčivé rostliny se pěstovaly i ve východní Asii.
Indiáni věřili, že cesmíny pomáhají dosáhnout vítězství v bitvách. Sušili jejich plody tak, aby se zachovala červená barva a nosili je jako korálky. Druidové byli přesvědčeni, že slunce nikdy neopouští cesmínové keře, a proto je považovali za svaté. Cesmína se používala pro dekorace i v průběhu starořímských Saturnálií a k uvítání nového roku v Číně. Ve středověku se jimi zapuzoval od obydlí ďábel, čarodějnice a zlí duchové. Když byly vysázeny kolem domu, měly působit jako obrana proti zlým čárám. S cesmínami v roli domácí dekorace se v zimě dodnes můžete setkat.
TIP: Vodní rostlina viktorie královská aneb Prchavá krása vodní královny
Cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium)
Keř nebo strom se střídavými, tuhými, kožovitými listy, které jsou trnitě zubaté a lesklé na horní straně. Jde o nejčastěji pěstovanou zahradní cesmínu, k dispozici je ale celá řada zahradních kultivarů, jež se liší tvarem listů či barvou plodů. Některé odrůdy jsou velmi známé a pěstují se již od středověku.
Kůra se používala v Anglii proti kašli, pivo s vývarem z cesmínového listí se doporučovalo proti kolikovým bolestem.
Velikost: keř či strom až 20 metrů vysoký
Ekologie: obvykle v podrostu listnatých lesů
Květy: čtyřčetné
Rozšíření: Západní a jižní Evropa, Britské ostrovy, západním pobřeží Skandinávie, severní Afrika a Turecko
Cesmína přeslenatá (Ilex verticillata)
Opadavý keř se střídavými listy, které jsou na okrajích pilovité a na podzim barví. Květy jsou drobné. Zářivě červené plody vydrží na keřích dlouho do zimy a jsou proto oblíbeným materiálem při zimních vazbách. V Severní Americe jsou rozsáhlé plantáže, na kterých se tento druh a jeho kříženci s jinými opadavými druhy ve velkém pěstují právě pro plody ozdobené větve. Indiáni jí používali jako léčivou rostlinu.
Velikost: keř vysoký až 4 metry
Ekologie: bažinatá stanoviště, vzácněji písečné duny
Květy: obvykle pětičetné
Rozšíření: USA a jihovýchod Kanady od New Foundlandu po Alabamu
Cesmína paraguayská (Ilex paraguayensis, synonymum: I. paraguariensis)
Strom se střídavými stálezelenými listy, které jsou na okrajích vroubkované. Sušené a rozdrcené listy cesmíny jsou známé jako maté. Pití této alternativy čaje nebo kávy se u nás příliš nerozšířilo. Udává se však, že pijáci maté v některých státech Jižní Ameriky zkonzumují až 10 kilo sušených listů ročně. Nápoj má pro vysoký obsah xanthinových alkaloidů (kofein, theobromin a theophyllin) povzbuzující účinky. Listy se sklízí jednou za 3–4 roky tak, že se ořezávají celé větve. Původně se nechávaly zavadnout v kouři nad ohněm, a poté otrhaly a sušily. Dnes se obvykle zpracovávají průmyslově.
Velikost: strom 15–20 metrů vysoký
Ekologie: podhorské stálezelené lesy a břehy potoků
Květy: čtyřčetné
Rozšíření: jižní Brazílie, Uruguay, Paraguay, severní Argentina
