Francouzská armáda vstupovala do první světové války vyzbrojena průlomovým 75mm rychlopalným kanonem, jenž měl sehrát klíčovou roli v likvidaci nekrytě postupující nepřátelské pěchoty. Zákopový pat, do nějž po několika týdnech konflikt zabředl, ale ukázal, že tato zbraň se vůbec nehodí k ničení opevněných cílů a není schopná ani nepřímé palby na vojáky ukryté v zákopech. Z toho důvodu museli generálové hledat adekvátní náhradu. Existovaly sice baterie těžkých děl, ty se však po vypálení několika výstřelů prozradily nepříteli, jenž na ně zaměřoval protibaterijní palbu. Mnohatunové kolosy navíc nebyly příliš mobilní a jako vhodné řešení se jevila montáž těžkých dělostřeleckých hlavní na železniční vozy.
Tento krok pak výrazným způsobem zvýšil mobilitu a navíc nabízel využití pro obrovské kanony původně určené pro bitevní lodě či křižníky. Unikátní kolorovaná fotografie zachycuje kanadské důstojníky během návštěvy palebného postavení francouzského 305mm železničního děla (Canon de 305 mm Modèle 1893/96) kdesi na západní frontě v říjnu 1917. Těchto kanonů měla Paříž společně s dalšími většími i menšími rážemi k dispozici několik desítek, a to převážně ze zastaralých válečných plavidel, především predreadnoughtů. První specializované železniční podvozky pro lafetaci těžkých děl Francouzi vybudovali v roce 1915.
TIP: Brutální kalibr císaře Viléma II.: Německý minomet ráže 25 cm
Dodejme, že také Britové i Němci přistupovali k podobnému kroku, a tak okolí západní fronty brzy brázdily desítky kusů těžkého dělostřelectva schopné ostřelovat nepřátelská postavení na vzdálenost desítek kilometrů. Kanon ráže 305 mm dosahoval délky 12 m a vážil 48 t. Dokázal střílet granáty o váze 350 kg až na vzdálenost 31 km, přičemž úsťová rychlost činila 780 m/s. Většina železničních děl větších ráží nedokázala střílet v příliš velkém odměru, protože hrozilo převrácení v důsledku zpětného rázu. Obsluha tak musela vagon stabilizovat výklopnými rameny, což je dobře vidět i na snímku. Náměr 305 mm železničního děla činil až 40°, což zvyšovalo dostřel na zmíněných 31 km, zatímco v případě lafetace v dělové věži byl maximální náměr 15° a dostřel pouze 12 km.
