Bleskurychlý lovec orlovec říční: Nejlepší rybář ptačí říše

Při poznávání přírody jsou mi některé druhy zvířat bližší a vyhledávám je častěji. Mezi dravci k nim jednoznačně patří orlovec říční, obratný lovec ryb, který je schopen se za potravou ponořit i metr pod hladinu. V České republice jej lze pozorovat pouze v období jarního tahu; fotografie z tohoto článku proto pochází ze severského Finska a slunného pobřeží Floridy.

Ryba nejhůře na druhý pokus

Nepozorovaně sledovat několik orlovců říčních, jak se během dne vrací pro rybu pár metrů, patří k mým největším zážitkům. Díky velké koncentraci vhodných ryb si mělkou zátočinku na severu Finska vybralo pro lov několik orlovců, a to i ze vzdáleného okolí. Místní ornitologové zdejší populaci pečlivě sledují, a tak víme, že sem pro ryby zalétávají i jedinci ze vzdálenosti 60 kilometrů. Zejména v období srpna a září (kdy krmí mladé), můžete být při celodenním pozorování svědky až 30 útoků na klidnou hladinu.

Ne vždy je útok orlovce úspěšný. Pokud dravec rybu nechytí, pár metrů nad hladinou oklepe vodu, vystoupá, krátce zakrouží a střemhlav padá zpět k hladině. Při mém pozorování si napodruhé vždy rybu v pařátech odnesl.

Dlouhé čekání

Fotografování útoků orlovce znesnadňují zejména dlouhé intervaly mezi přílety, bohužel nelze vydržet 14 hodin s okem na hledáčku. Často se pak stane, že nejdříve uslyšíte šplouchnutí a teprve pak začnete orlovce hledat. To už je ale pozdě. Orlovci trvá chycení ryby, vynoření z vody a odlet z dosahu objektivu jen 2–3 vteřiny!

TIP: Sídliště mořských lovců aneb Život v bílé kolonii

Další nepříjemností je směr příletů. Mnohokrát jsem pozoroval, jak orlovec padnul do vody pár metrů přede mnou, ovšem zády ke mně a s podobnou orientací i odlétal. Na žádné fotografii v sérii pak není vidět hlava. Limitujícím faktorem je i přítomnost racků. Pro někoho to může být překvapivé, ale právě racek (nebo vrána) může být důvodem k tomu, aby se orlovec po dlouhém letu k rybníčku obrátil a odletěl bez lovení. Dotěrné nálety racků doprovázené křikem jsou tak intenzivní, že orlovce odeženou.

Bleskurychlá koupel

Technika lovu orlovce říčního je impozantní záležitost. Míří ke své kořisti především z letu při kroužení, nebo po krátkém třepotání na místě. Byl jsem však i svědkem útoku, kdy se pro rybu snesl přímo z blízkého vysokého stromu. K vodní hladině se orlovec snáší nejdříve plachtěním, aby posléze na posledním 1–5 metrech složil křídla k tělu a natáhl před sebe pařáty, kterými rozřízne hladinu. Ve vodě pak zůstává 1–2 vteřiny – podle toho, jak obtížně se mu dostává z vody ven, což záleží na síle větru a velikosti ryby. V této chvíli voda stříká všude okolo, dravec zůstává na jednom místě a právě tehdy je největší šance pořídit zajímavou fotografii. Po vysvobození z vody orlovec poměrně nízko nad zemí s rybou v drápech odlétá. Po 50–100 metrech si udělá ve vzduchu krátkou zastávku, aby ze sebe oklepal zbylou vodu.

S úlovkem mezi rekreanty

Se svým oblíbeným dravcem jsem se poprvé setkal před dvěma lety při návštěvě Floridy. Zejména na západním pobřeží u městeček Fort Myers nebo Fort De Soto nebylo hodiny, kdy by mi při sledování volavek nepřelétl nad hlavou. Koncentrace těchto bravurních lovců je tu poměrně vysoká a často je možné pozorovat, jak letí s rybou od moře nebo z nějaké mělké lagunky. Místo je unikátní v tom, že orlovci tady loví jak v moři, tak v blízkých jezírkách na pobřeží.

Nad mořskou hladinou je pozorování obtížnější, orlovci obvykle tahají ryby dál od břehu, ale právě lagunky jsou ideálním místem. Stačí si najít pár hodin, sednout na břeh a čekat. To už orlovec sedí na blízkém šestipatrovém hotelu a rozhlíží se kolem sebe, aby se krátce poté zvedl a začal kroužit. Pokud se blízko pod hladinou zaleskne ploutev, padá okamžitě dolů podobně jako ve Finsku, snad jen doba střemhlavého letu je o něco delší. Cesty úlovku v pařátech jsou pak už podobné, snad jen s tím handicapem, že místo stromů jsou v pozadí vidět balkony hotelových komplexů.

Jarní host s chocholkou

Zbarvení orlovce říčního (Pandion haliaetus) je na vrchní straně těla tmavohnědé, na spodní straně a na hlavě bílé. Na prsou a na bocích hlavy má hnědou skvrnu. Občas znatelná je chocholka na hlavě. Žije na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Zdržuje se v okolí velkých vodních ploch. Podmínkou jsou lesy nebo alespoň staré stromy v okolí, na kterých může postavit hnízdo. Výjimečně si může postavit hnízdo i na skalách. Od dubna snáší obvykle tři vejce, na snůšce se poté střídají oba rodiče přibližně 35 dní. Hnízdní péče trvá nejčastěji dva měsíce a ještě asi měsíc po vylétnutí z hnízda jsou mláďata krmena rodiči. Pohlavní dospělosti dosahují ve třetím roce.

Do Česka orlovec pravidelně zalétá, pozorován je hlavně u velkých vodních ploch. Hnízdění u nás dosud nebylo doloženo, nelze jej ale vyloučit. Evropská početnost směrem k východu stoupá. Z okolních zemí hnízdí téměř 500 párů v Německu, a asi 50 párů v Polsku. Celoevropská populace tohoto nádherného dravce čítá ne víc než 10 000 párů.