Psalo se 26. září roku 1619, když dorazila do Čech na první pohled potěšující zpráva. Vévoda Fridrich Falcký si promyslel návrh, který mu učinili představitelé českých stavů – tedy stát se českým králem, a kývl na něj. V tak složité situaci a době (tedy na samém počátku třicetileté války) to jistě nebylo příliš jednoduché rozhodování.
TIP: Fridrich Falcký v exilu: Pobělohorské osudy „Zimního krále“
Koruny ani královského lesku si ale dlouho neužíval – už v listopadu roku 1620 byla česká armáda rozdrcena v bitvě na Bílé hoře. Fridrich poté zmizel do Vratislavi a ponechal tak Habsburkům volnou cestu zpátky na český trůn.
