Historie zámku Zbiroh: Poznejte osudy hradu tří císařů

První písemná zmínka o Zbirohu, nalezená v klášteře v Plasích, pochází z roku 1230. Ta praví, že tu už v roce 1193 stál na vysoké skále opevněný hrad. Objekt je tudíž považován za první šlechtické sídlo na našem území, protože do té doby stavěly hrady pouze panovníci. Založení je přisuzováno Břetislavu ze Zbirohu pocházejícímu z tehdy mocného rodu Sulislavců. Zda hrad stával přesně tam, kde dnes, ale s jistotou říci nelze.

Rod Sulislavců vystřídali roku 1238 Drslavicové, nicméně ty o stavbu brzy připravil král Přemysl Otakar II., aby oslabil moc šlechty. Po jeho smrti na Moravském poli se objekt opět vrací do rukou Drslaviců. Ne však nadlouho…

Střídání majitelů

Později Zbiroh můžeme nazývat hradem tří císařů. Prvním z nich byl Karel IV. Studený kamenný kolos se mu stal domovem po jeho návratu z Francie na plné tři roky, kdy ho ještě jako mladý následník trůnu obýval se svou stejně starou manželkou Blankou z Valois. Poté ale Karlův otec Jan Lucemburský potřeboval splatit své dluhy, tak objekt věnoval Petrovi z Rožmberka. Mocný rod hrad vlastnil do roku 1431, kdy se Zbiroh stal majetkem dalšího císaře Zikmunda Lucemburského. I tomu se neustále nedostávalo peněz, a proto ho obratem zastavil svým věřitelům. Hrad tak přechází do rukou Kolowratů, kteří jej prodali Šternberkům a ti nakonec Lobkovicům.

V pořadí třetím císařem se stal Rudolf II., do jehož majetku se hrad dostal jako konfiskát po odsouzení Ladislava z Lobkovic. Habsburk si Zbiroh velice oblíbil, založil tu loveckou oboru a anglický park. Právě za jeho vlády se středověký hrad začal měnit v honosný renesanční zámek. Z původního objektu zůstaly zachovány hradby a samostatně stojící strážní věž, nejstarší na našem území.

Zámek majetkem Habsburků

Za třicetileté války Zbiroh sloužil jako vězení. Uvádí se, že zde bylo uvězněno šest odbojných českých pánů, kteří unikli staroměstské exekuci v roce 1621. Z té doby se dodnes dochovala železná maska, která se nasazovala vězni, jehož občas dozorci vyváděli na vzduch. Podobá se té, o níž psal ve svém románu Alexandre Dumas starší.

V průběhu tragické třicetileté války poznamenaly podobu zámku švédské nájezdy a ten začal postupně chátrat. Po další tři stovky let pak Habsburkům sloužil spíš jako sídlo nejrůznějších úřadů, dokud se ho František Josef I. nezbavil definitivně.

Král železnic zachráncem?

Zámek oklikou, nejspíš díky štědrým úplatkům, získal jeden z nejvlivnějších mužů ve střední Evropě jménem Bethel Henry Strousberg. Tento „král železnic“ koupil celé panství za devět a půl milionu zlatých s cílem vytvořit nejmodernější a největší středisko železářského průmyslu v Čechách, jakýsi český Manchester. Stejně velkoryse přistoupil i k přestavbě objektu do jeho současné novorenesanční podoby, kterou zadal svému dvornímu architektovi Augustu Orthovi. Nový majitel zde oslavil v roce 1870 pětadvacáté výročí svého šťastného manželství, dlouho si ovšem honosného sídla neužil.

Po celé Evropě získával ohromné zakázky, dostal se však do značných dluhů, z nichž se také kvůli pádu vídeňské burzy v roce 1873 a následné hospodářské krizi už nevymanil. I když se snažil přes fingovanou společnost vydat další akcie, situaci už nezachránil.

Dluh dosáhl hodnoty přes devadesát milionů zlatých, a tak šel veškerý zbylý Strousbergův majetek do konkurzu. Zámek Zbiroh prý tehdy vzali útokem roztrpčení věřitelé, kteří ho doslova zplundrovali a odnesli, co se dalo. Zpustošený objekt, kterému zůstaly jen holé zdi, pak koupili Colloredo-Mansfeldové. Ti ale nebyli schopni o celý komplex pečovat, a tak ho povětšinou pronajímali.

Ideální ateliér pro Epopej

Asi nejvíce zámek Zbiroh proslavil malíř Alfons Mucha, který po návratu do vlasti v roce 1910 hledal vhodný ateliér pro uskutečnění svého životního snu – monumentální Slovanské epopeje. Objekt prý navštívil na doporučení svého přítele, věhlasného pražského chirurga a rektora Univerzity Karlovy profesora Otakara Kukuly. Zámek se mu zalíbil natolik, že si ho okamžitě od hraběte Jeronýma Colloredo-Mansfelda pronajal. V takzvaném křišťálovém sále, dlouhém dvacet metrů, nalezl díky prosklené střeše optimální světelné podmínky pro realizaci svého záměru. Ve východní části si pak pronajal rozlehlý byt, kam nechal přestěhovat zařízení i ze svého pařížského ateliéru. Se svojí ženou a dvěma dětmi tu strávil dlouhých osmnáct let.

Mucha si sem občas zval místní obyvatele, nejčastěji členy různých ochotnických spolků či Sokola, kteří mu stáli modelem. Aranžoval je do různých pozic, které si nafotil, a podle fotografií pak maloval postavy do svých obrazů.

K čemu ty tajnosti?

Původní hrad a dnešní zámek Zbiroh stojí na buližníkové skále prorostlé jaspisem. Krystaly tohoto polodrahokamu skvěle odrážejí rádiové vlny, což ocenili už v průběhu druhé světové války Němci, kteří si tu v letech 1943 až 1945 zřídili velitelský štáb SS. I po skončení válečného konfliktu, když se zámek stal majetkem československého státu, byl intenzivně využíván, tentokrát československou armádou. V samotném objektu byl umístěn pověstný radiolokátor Tamara, unikátní vynález, který odhaloval pohyby letadel NATO a dalších jednotek v západní Evropě. Odtud se informace posílaly na velitelství Varšavské smlouvy do Moskvy. Přísně střežený objekt se svými poklady tak zůstal i po celou dobu totality veřejnosti neznámý.

Zámek dnes

Zbiroh patří bezesporu mezi naše největší památkové objekty. Má totiž dvě stě dvacet čtyři místnosti a je obklopen šedesáti hektarovým anglickým parkem. Na začátku devadesátých let dvacátého století byl vrácen Colloredo-Mansfeldům, kteří ho prodali zpátky armádě. Ta začala chátrající a neudržovaný zámek opouštět v roce 1997, a ten se tak dostal do majetku města Zbirohu.

TIP: Romeo a Julie po česku: Jak Vojmil ze Zbiroha osvobodil zazděnou nevěstu

Druhý život památky začal v roce 2004, kdy město zámek prodalo podnikateli Jaroslavu Páchovi a jeho společnosti Gastro Žofín. Ta okamžitě začala s nákladnou rekonstrukcí a první část objektu byla zpřístupněna veřejnosti hned v následujícím roce. V zámku se v současnosti nachází hotel, krčma a wellness. V části jsou vybudovány prohlídkové okruhy. Je zde také možnost přespání v historické hladomorně. Ve sklepních prostorách pod ermitáží byl vybudován vinný sklep, kde se konají degustace vína.