Cestování proti proudu času: Vítejte v úžasných časech císaře Rudolfa II.
Vítejte v úžasných časech císaře Rudolfa II., kdy se Praha probrala z ospalého klidu, aby se z ní stalo evropské velkoměsto
Změny, které přinesla skutečnost, že se Praha stala centrem Svaté říše římské národa německého, jsou obrovské. Město je, snad poprvé a ukáže se, že i naposled, v takovém měřítku, cílem imigrace. Ne ani tak na Starém či Novém Městě, ale zvláště na Malé Straně a Hradčanech se usídlili nejen všichni císařští služebníci a dodavatelé, ale také šlechta.
Co s sebou
Dost peněz. Připravte se na to, že v Praze je draze. Ceny stoupaly už dlouho, ale co se stala rezidenčním městem, vzrostly dramaticky. V červenci roku 1578 byl dokonce vydán drahotní řád, který zavedl kontrolu cen potravin a řemeslných výrobků. Přesto ceny stoupaly až do devadesátých let, kdy se ustálily na poměrně vysoké úrovni. Pokud však nemáte hluboko do kapsy, zamyslete se, zdali není vhodná doba ke koupi pozemku či domu přímo v císařově městě. Vzniká tu totiž řada nových stavebních parcel a domů.
Ubytování a občerstvení
O ubytování v Praze není nouze, ve všech měšťanských domech vám jistě rádi pronajmou pokoje a ustájí koně. Kromě toho je tu i pár domů, které se na ubytování specializují. A co dobrého si dát k jídlu? Hodně se vaří drůbež, z níž nejoblíbenější jsou kuřata; dále zvěřina, především zajíc; vepřové maso a všechny ty pochoutky ze zabíjačky – jitrničky, jelítka; množství ryb (včetně v Čechách lovených lososů), hovězí, telecí a jehněčí. Ze zeleniny se podává zelí i špenát, špergl (chřest) či artyčoky. Konzumují se i mléčné výrobky, jen sýr moc ne, ten je určen čeledi. Z jihu se dováží fíky a mandle, rovněž rýže a také broskve. Jednou z největších pochoutek jsou jelení houby – lanýže, které lze v Čechách sbírat, ovšem patří jen k vybraným tabulím.
Ke svlažení hrdla slouží víno domácí, ale dováží se i z Uher případně z Řecka. Milovníci piva si mohou pochutnávat pouze na pražských pivech vařených v měšťanských domech, nebo nanejvýš na dováženém rakovnickém pivu, vařeném na komorních statcích. Každý právovarečný dům má i svůj šenk, a to nejen pivní, ale i vinný, a může zde podávat i pálenku, pochopitelně bez hygienické kontroly.