Hermes: Evropský raketoplán, co se nedožil ani prvních narozenin

ESA nemá, nikdy neměla a v dohledné budoucnosti ani nebude mít vlastní pilotovanou loď, přestože současná hlavní evropská raketa Ariane 5 byla navržena pro starty s posádkou. Nicméně nelze tvrdit, že by se agentura v tomto směru nesnažila. 

Historicky měl zřejmě nejblíže k realizaci evropský miniraketoplán Hermes v 80. letech minulého století, který mohl podle posledního návrhu před zrušením projektu pojmout tři lidi a až 3 tuny nákladu při cestě na zemskou orbitu. Vynášet ho měla právě raketa Ariane 5, a to z jihoamerického kosmodromu Kourou, přičemž si měl nosič při startech se zmíněným raketoplánem sáhnout až na pomyslné dno svých možností. V kosmu by pak letoun sloužil jako vědecká laboratoř, opravář družic či obsluha kosmických stanic. Před návratem do atmosféry měl odhodit kuželovitý obslužný modul a přistát jako kluzák buď opět v Kourou, či na některém větším letišti v západní Evropě. Při startu se počítalo s hmotností asi 21 tun a na délku měl stroj měřit 19 metrů.

TIP: Raketoplány, které (ještě) neletěly: Zrušené i nadějné projekty budoucnosti

V roce 1984 jej dokonce Francie (kde se zrodila myšlenka letoun zkonstruovat) nabídla Spojeným státům jako příspěvek k chystané mezinárodní orbitální stanici. Nicméně nedlouho poté země galského kohouta uznala, že na vývoj letounu nemá finance ani technické prostředky, a svěřila projekt právě do rukou ESA. Vývoj pokračoval až do roku 1992, kdy musela stejnou porážku uznat i evropská agentura; navíc se po havárii Challengeru předpisy pro bezpečnost raketoplánů výrazně zpřísnily. Projekt byl zrušen a žádný Hermes nevznikl. S dalšími nápady na miniraketoplán či kosmickou loď poté přicházeli Němci a Italové, u některých projektů se podařilo dokonce připravit testovací prototypy, nicméně žádný z nich nakonec nepřežil.